Dokud sem na světě, světlost sem světa.“ J9,6 To když povědě, plinuv na zemi, i učini bláto z plinutie a zmaza bláto na oči jeho J9,7 i vece jemu: „Jdi a umý se v kupadlách Siloe (jenž se vykládá Poslaný).“ Tehdy odjide i umy se i přijide vida. J9,8 Tehdy súsedé, a kteří sú ho dřéve viděli, že bieše žebral, řekli sú: „Však tento jest, jenž sedieše a žebráše.“ Jiní praviechu, že ten jest. J9,9 A jiní: „Nikoli, ale podobný jemu jest.“ Ale on pravieše, že já sem. J9,10 Tehdy řekli sú jemu: „Kterak sú tobě otevřěny oči tvoji?“ J9,11 Odpovědě: „Ten člověk, [ješto slove]text doplněný editorem[275]ješto slove] qui dicitur lat. Ježíš, bláto jest učinil a pomazal očí mých a řekl mi: Jdi [k ]text doplněný editorem[276]k] ad lat.kupadlóm Siloe [a zmý se]text doplněný editorem[277]a zmý se] et lava lat.. I šel sem a umyl sem se a viděl sem.“ J9,12 A řekli sú jemu: „Kde jest [ten]text doplněný editorem[279]ten] ille lat.?“ Vece: „Neviem.“

J9,13 Přivedechu toho k zákonníkóm, jenž slep byl. J9,14 A bieše sobota, když bláto učinil Ježíš a otevřel oči jemu. J9,15 Tehdy opět tázáchu ho zákonníci, kterak by prozřel. A on vece jim: „Bláto položil mi na oči i umyl sem se a vidím.“ J9,16 Tehdy praviechu z zákonníkóv někteří: „Nenie ten člověk od boha, neb soboty neostřiehá.“ Jiní praviechu: „Kterak móž člověk hřiešný také divy činiti?“ I bieše rozdvojenie mezi nimi. J9,17 Tehdy řkú slepému opět: „Ty co dieš o něm, jenž jest otevřel oči tvé?“ A on vece, že prorok jest. J9,18 Protož nevěřiechu Židé o něm, by byl slep a viděl, až povolachu rodičóv toho, jenž bieše prozřel, J9,19 i otázachu jich řkúce: „Tento li jest syn váš, jehož vy díte, že se jest slep narodil? Kterak tehdy nynie vidí?“ J9,20 Odpověděchu jim rodiči jeho a vecechu: „Vieme, že tento jest syn náš a že se jest slep narodil, J9,21 ale kterak nynie vidí, my neviemy, aneb kto jest oči jeho otevřel, my neviemy. Jeho těžte, létať má, sám za se mluv.“ J9,22 To sú řekli rodiči jeho, že se bojiechu Židóv. Neb se již biechu schukli Židé, že ktož by koli ho vyznal Kristem, aby byl vyobcován. J9,23 Protož rodiči jeho řekli sú, že léta má, samého tažte. J9,24 Tehdy zavolachu opět člověka, jenž byl slep, a řekli jemu: „Daj chválu bohu, my viemy, že ten člověk hřiešný jest.“ J9,25 Tehdy on vece: „Nevědě, jest li hřiešný, jedno viem, [že]text doplněný editorem[287]že] quia lat. když sem byl slep, a již vidím.“ J9,26 Tehdy řekli sú jemu: „Co jest tobě učinil? Kterak jest otevřel oči tobě?“ J9,27 Odpovědě člověk ten: „Řekl sem již vám a slyšeli ste, co opět chcete slyšeti? Zdali i vy chcete učedlníci jeho býti?“ J9,28 Tehdy zlořečiechu jemu a řekli sú: „Ty učedlník jeho buď, ale my smy učedlníci Mojžiešovi. J9,29 My viemy, že Mojžiešovi mluvil jest buoh, ale tohoto neviemy, odkud jest.“ J9,30 Odpovědě ten člověk a vece jim: „Jistě v tom divné jest, že vy neviete, odkud jest, a otevřel jest oči mé. J9,31 A viemy, že hřiešných buoh neslyší, ale ač kto ctitel boží jest a vóli jeho činí, toho slyší. J9,32 Od věku nenie slýcháno, že by kto otevřel oči slepého narozeného. J9,33 Byť tento nebyl od boha, nemohl by učiniti ničehož.“ J9,34 Odpověděli sú a řekli sú [jemu]text doplněný editorem[290]jemu] ei lat.: „V hřieších si se narodil vešken, a ty nás učíš?“ I vyvrhli sú ho ven.

J9,35 Uslyše Ježíš, že sú ho [ven]text doplněný editorem[291]ven] foras lat. vyvrhli, a když naleze ho, řekl jest jemu: „Věříš li ty v syna božieho?“ J9,36 Odpovědě ten a vece: „Kto jest, [pane]text doplněný editorem[292]pane] Domine lat., abych uvěřil v něho?“ J9,37 I vece jemu Ježíš: „I viděl si ho, a jenž mluví s tebú, ten jest.“ J9,38 Tehdy on vece: „Věřím, pane,“ a pad pomodli se jemu. J9,39 I vece jemu Ježíš: „Na súd sem já přišel na tento svět, aby kteříž nevidie, viděli, a kteříž vidie, slepí byli.“ J9,40 I uslyšechu někteří z zákonníkóv, jenž s ním biechu, i vecechu [jemu]text doplněný editorem[294]jemu] ei lat.: „Zdali i my slepí smy?“ J9,41 Vece jim Ježíš: „Byšte slepí byli, neměli byšte hřiechu. Ale nynie diete, že vidíme, hřiech váš zóstává.“

Kapitola desátá

J10,1 „Věrně, věrně pravi vám, kto nevchodí skrze dveře do ovčince ovcí, ale vstupuje jinudy, ten jest zloděj a lotr. J10,2 Ale kto vchodí skrze dveře, pastýř jest ovcí. J10,3 Tomu otvierá vrátný a ovce hlas jeho slyšie a vlastnie ovce volá zejména i vyvodí je. J10,4 A když vlastnie ovce vypustí, před nimi jde a ovce jeho následují, neb znají hlas jeho. J10,5 A cizieho nenásledují, ale utiekají od něho, neb neznají hlasóv cizích.“ J10,6 To příslovie pověděl jest jim [Ježíš]text doplněný editorem[298]Ježíš] Iesus lat., ale oni sú nepoznali, co jest jim mluvil. J10,7 Tehdy opět řekl jest jim [Ježíš]text doplněný editorem[299]Ježíš] Iesus lat.: „Věrně, věrně pravi vám, že já sem dveře ovčie. J10,8 Všeckni, kolikož kolivěk jich přišlo, zlodějie sú a lotrové.