řekl jim Ježíš: „Já jdu a hledáte mne, [a]text doplněný editorem[240]a] et lat. v hřieše svém zemřete. Kam já jdu, vy nemóžete přijíti.“ J8,22 Tehdy praviechu Židé: „Zdali zabie sám se, že die: Kam já jdu, vy nemóžete přijíti?“ J8,23 I pravieše jim: „Vy zdólu ste, já z svrchu sem. Vy z světa tohoto ste, já nejsem z světa tohoto. J8,24 Protož sem vám řekl, že zemřete v hřieších vašich. [Nebo nevěříte, že já sem, zemřete v hřieše svém]text doplněný editorem[242]Nebo nevěříte, že já sem, zemřete v hřieše svém] si enim non credideritis quia ego sum, moriemini in peccato vestro lat. (homoiot.).“ J8,25 Tehdy vecechu k němu: „Ty kto si?“ Vece jim Ježíš: „Počátek, jenž i mluvím vám. J8,26 Mnoho mám o vás mluviti a súditi, ale jenž mě jest poslal, pravý jest. A já, [což]text doplněný editorem[243]což] quae lat. sem mluvil aneb slyšal od něho, to mluvím v světě.“ J8,27 A nepoznali sú otce svého praviece boha. J8,28 Protož řekl jim Ježíš: „Když povýšíte syna člověka, tehdy poznáte, že já sem a sám od sebe ničehož nečiním, ale jakož naučil mě jest otec, to mluvím. J8,29 A jenž mě jest poslal, se mnú jest a neostavil mne jest samého. Neb což jest jemu [libého]text doplněný editorem[247]libého] placita lat., činím vždycky.“ J8,30 A když to mluvieše, mnozí uvěřichu v něho. J8,31 Tehdy pravieše Ježíš těm Židóm, ješto sú uvěřili jemu: „Ač vy ostanete v řeči mé, jistě učedlníci moji budete J8,32 a poznáte pravdu a pravda vysvobodí vás.“ J8,33 Tehdy odpověděchu jemu Židé: „Plémě Abrahamovo sme a žádnému smy neslúžili nikdy. Kterak ty dieš: Svobodni budete?“ J8,34 Odpovědě jim Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, že každý, ktož učiní hřiech, sluha jest hřiecha. J8,35 A sluha nezóstává v domu na věky, [syn zuostává na věky]text doplněný editorem[252]syn zuostává na věky] filius autem manet in aeternum lat. (homoiot.). J8,36 Protož ač vás syn vysvobodí, jistě svobodní budete. J8,37 Viem, že synové Abrahamovi ste, ale hledáte mne zabiti, neb řeč má nepřijímá se [u]text doplněný editorem[253]u] in lat. vás. J8,38 Já, co sem viděl od otce mého, to mluvím. A vy, co ste viděli u otce vašeho, to činíte.“ J8,39 Odpověděli sú řkúce jemu: „Otec náš Abraham jest.“ Vece jim Ježíš: „Jste li synové Abrahamovi, skutky [Abrahamovy]text doplněný editorem[256]Abrahamovy] Abrahae lat. čiňte. J8,40 Ale hledáte mě zabiti, člověka, jenž sem vám pravdu mluvil, kterúž sem slyšal od boha. Toho jest Abraham nečinil. J8,41 Vy činíte skutky otce vašeho.“ Tehdy vecechu jemu: „My z smilstvie nejsmy porozeni, jednoho otce mámy, boha.“ J8,42 Protož vece jim Ježíš: „By byl buoh otec váš, milovali byšte mě zajisté, nebo já z boha pošel sem a přišel sem. Neb ani sem sám od sebe přišel, ale on mě jest poslal. J8,43 Proč řeči mé nepoznáváte? Protože nemóžete slyšeti řeči mé. J8,44 Vy z otce diábla ste a žádosti otce vašeho chcete činiti. Tenť jest byl vražedlník od počátka a [v ]text doplněný editorem[259]v] in lat.pravdě jest nestál, neb pravda nenie v něm. Když mluví lež, z svého mluví, neb lhář jest i otec jeho. J8,45 Ale já že pravdu mluvím, nevěříte mi. J8,46 [Kto z vás bude mě tresktati z hřiechu? Poňavadž pravdu pravím, proč nevěříte mi?]text doplněný editorem[262]Kto z vás bude mě tresktati z hřiechu? Poňavadž pravdu pravím, proč nevěříte mi?] Quis ex vobis arguet me de peccato? si veritatem dico vobis, quare non creditis mihi? lat.(homoiot.) J8,47 Kto jest z boha, slova božie slyší. Protož vy neslyšíte, neb z boha nejste.“

J8,48 Tehdy odpověděli sú Židé a řekli sú: „Však dobře dieme my, že Samaritán si ty a diábla máš.“ J8,49 Odpovědě Ježíš a vece: „Já diábla nemám, ale ctím otce mého, a vy ste mne neuctili. J8,50 Já zajisté chvály mé nehledám, jestiť, ktoť hledá a bude súditi. J8,51 Věrně, věrně pravi vám, ač kto řeč mú zachová, smrti neuzří na věky.“ J8,52 Protož řekli sú Židé: „Nynie smy poznali, že diábla máš. Abraham umřel jest i proroci, a ty dieš: Ač kto řeč [mú]text doplněný editorem[266]mú] meum lat. zachová, smrti neokusí na věky. J8,53 Zdali ty větčí si otce našeho Abrahama, jenž umřel jest? I proroci zemřeli sú. Kým se činíš?“ J8,54 Odpovědě Ježíš: „Já chválím li se sám, chvála má nic nenie, jestiť otec mój, jenž mě chválí, jehož vy pravíte, že buoh váš jest, J8,55 a nepoznali ste ho, ale já znám ho. A pakli diem, že neznám ho, budu podobný vám lhář. Ale viem ho a řeč jeho zachovávám. J8,56 Abraham, otec váš, radoval se jest, aby viděl den mój; i viděl jest a radoval se jest.“ J8,57 Tehdy vecechu k němu Židé: „Padesát let ještě nemáš, a Abrahama viděls?“ J8,58 Řekl jest jim Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, dřéve nežli jest [byl]text doplněný editorem[268]jest byl] fieret lat. Abraham, já sem.“ J8,59 Vzdvižechu kamenie, aby naň metali, ale Ježíš skryl se jest a vyšel z chrámu.

Devátá

J9,1 A pominuje uzřel člověka slepého od narozenie. J9,2 I otázachu ho učedlníci jeho: „Mistře, kto jest shřěšil: tento li, čili rodiči jeho, aby se slep narodil?“ J9,3 Odpovědě Ježíš: „Ani jest tento shřěšil, ani rodiči jeho, ale aby se zjevili skutkové boží na něm. J9,4 Já musím činiti skutky jeho, jenž mě jest poslal, dokavad den jest. Příde noc, když žádný nebude moci činiti. J9,5 Dokud