kteráž nese ovoce, učistí ji, aby ovoce viece přinesla. J15,3 Již vy čisti ste pro řeč, kterúž sem mluvil vám. J15,4 Přebývajte ve mně a já v vás. Jakož ratolest nemóž činiti ovoce sama od sebe, neostane li v kmenu, takež [ani]text doplněný editorem[425]ani] nec lat. vy, neostanete li ve mně. J15,5 Já sem vinný kořen a vy ratolesti. Ktož přebývá ve mně a já v něm, tenť nese ovoce mnoho. Neb beze mne nemóžete nic učiniti. J15,6 Ač kto ve mně neostane, bude ven vyvržen jako ratolest a uschne a sberú [ji a]text doplněný editorem[427]ji a] eum, et lat. v oheň vrhú i bude hořeti. J15,7 Ostanete li ve mně a slova má ostanú v vás, což kolivěk budete chtieti, poprosíte a stane se vám. J15,8 V tom jest oslaven otec mój, abyšte mnoho ovoce přinesli a učiněni byli moji učedlníci.“
J15,9 „Jakož jest miloval [mě otec, i já sem miloval]text doplněný editorem[429]mě otec, i já sem miloval] me Pater, et ego dilexi lat. (homoiot.) vás. Přebývajte u milování mém. J15,10 Ač přikázanie mé zachováte, ostanete v milování mém, jakož já přikázanie mého otce zachovával sem i přebývám u milování jeho. J15,11 Tyto věci mluvil sem vám, aby radost má byla u vás a radost vaše [byla]text doplněný editorem naplněna. J15,12 Toť jest přikázanie mé, abyšte se spolu milovali, jakož sem miloval vás. J15,13 Větčieho nad to milovánie žádný nemá, než by kto duši svú položil za přátely své. J15,14 Vy přietelé moji ste, ač učiníte to, co já vám přikazuji. J15,15 Již [vás]text doplněný editorem[434]vás] vos lat. nebudu nazývati sluhami, neb sluha nevie, co činí pán jeho. Ale vás sem nazval přátely, nebo všěchny věci, které sem koli slyšal od otce mého, známy sem [vám]text doplněný editorem[435]vám] vobis lat. učinil. J15,16 Ne vy ste mě zvolili, ale já sem vás zvolil a postavil sem vás, abyšte šli a užitek přinesli, a užitek aby v vás ostal. Ač co kolivěk poprosíte otce ve jméno mé, dá vám. J15,17 To přikazuji vám, abyšte se milovali spolu.“
J15,18 „Ač svět vás nenávidí, vězte, žeť mne jest prvé [než vás]text doplněný editorem[436]než vás] vobis lat. nenáviděl. J15,19 Byšte byli z světa, svět, co jeho jest, byl by miloval. Ale že z světa nejste, ale já vyvolil sem vás z světa, protož nenávidí vás svět. J15,20 Zpomínajte na mú řeč, kterú sem já mluvil vám: Nenie sluha větčí pána svého. Poňavadž sú se mně protivili, i vám se budú protiviti. Pakli řeč mú zachovali sú, i vašiť zachovají. J15,21 Ale to všecko učinie vám pro jméno mé, neb nevědie toho, jenž mě jest poslal. J15,22 Bych byl nepřišel a nemluvil jim, hřiechu by neměli, ale již výmluvy nemají z hřiechu svého. J15,23 Kto mne nenávidí, i otce mého nenávidí. J15,24 Bych byl skutkóv nečinil mezi nimi, jichžto žádný nečinil jest jiný, hřiechu by neměli. Ale již viděli sú i nenáviděli sú i mne, i otce mého, J15,25 ale aby se naplnila řeč, která v zákoně jich psána jest, že v nenávisti měli sú mě nadarmo. J15,26 A když příde utěšitel, jehož já pošli vám od otce, ducha pravdy, jenž od otce pochodí, ten svědečstvie vydá o mně. J15,27 I vy svědečstvie vydáte o mně, neb od počátka se mnú ste.“
Šestnádctá
J16,1 „Ty věci mluvil sem vám, abyšte se nehoršili. J16,2 Z svých zboróv vyobcují vás. Ale přišla jest hodina, že každý, ktož vás zabíjie, bude mnieti, by tiem bohu poslúžil. J16,3 A [to]text doplněný editorem[442]to] haec lat. učinie vám, neb sú neznali otce ani mne. J16,4 Ale tyto věci mluvil sem vám, aby když příde hodina jich, rozpomanuli se, že sem já pravil vám.“
J16,5 „Ale těch věcí od počátku nepravil sem vám, neb sem s vámi byl. A již jdu k němu, jenž mě jest poslal, a žádný z vás netieže se [mne]text doplněný editorem[443]mne] me lat.: Kam jdeš? J16,6 Ale že sem ty věci mluvil vám, zámutek naplnil jest srdce vaše. J16,7 Ale já pravdu pravím vám, potřebie jest vám, abych já šel. Nebo neotejdu li, utěšitel nepříde. A pakli otejdu, tehdy pošli ho vám. J16,8 A když příde ten, bude tresktati svět z hřiechu a z spravedlnosti a z súdu. J16,9 Z hřiechu zajisté, že sú nevěřili u mě. J16,10 Ale z spravedlnosti, neb jdu k otci, a již neuzříte mne. J16,11 A z súdu, neb knieže tohoto světa již jest odsúzeno. J16,12 Ještě mnoho mám vám praviti, ale nemóžete snésti nynie. J16,13 Ale když příde ten duch pravdy, naučí vás všeliké pravdě, neb nebude mluviti sám od sebe, ale což kolivěk uslyší, to bude mluviti, a které věci mají přijíti, zvěstuje vám. J16,14 Ten mě oslaví, neb z mého vezme a zvěstuje vám. J16,15 Všecky věci, které koli otec má, mé sú. Protož sem vám řekl, že z mého vezme a zvěstuje vám.“
