[422r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcedrobty, ješto sú zóstali, ať nezahynú.“ J6,13 Tehdy sebrali sú a naplnichu XII košóv otruskóv z pěti chlebóv ječných a ze dvú rybú [158] a ze dvú rybú] navíc oproti lat., + et duobus piscibus var. , ješto zbylo těm, ješto sú jedli. J6,14 Tehdy ti lidé, když uzřechu ten div, kterýž [159] kterýž] + Iesus lat., nemá var. bieše učinil, praviechu, že tento jest jistě prorok, jenž má přijíti na svět. J6,15 Tehdy Ježíš, když pozna, že mějiechu přijíti, aby jej popadli a učinili [160] učinili] + eum lat., nemá var. králem, uteče [ opět na horu ]text doplněný editorem[161] opět na horu] iterum in montem lat. on sám.

J6,16 A když by pozdě, sjidechu učedlníci jeho k moři. J6,17 A když vstúpichu na lodí, přejidechu přes moře do Kafarnaum. A již se biechu tmy učinily, a nepřišel k nim Ježíš. J6,18 A moře dutím velikého větru povstáváše. J6,19 Tehdy když biechu odpluli jako honóv XXV aneb XXX, uzřechu [162] uzřechu] vident lat. Ježíše chodiece na moři, a že blízko jest k lodí, i báchu se. J6,20 Ale on řekl [163] řekl] dicit lat., dixit var. k nim: „Jáť sem, neroďte se báti!“ J6,21 Tehdy chtiechu ho vzieti na lodí, a inhed lodie přihna k zemi, do niež jdiechu. J6,22 Pak [164] Pak] navíc oproti lat. jiného dne zástup, jenž stáše za mořem, uzře, že jiná lodie tu nebieše, než jedna, a že nebieše všel s učedlníky svými Ježíš na lodí, ale sami učedlníci biechu odešli. J6,23 A jiné lodie biechu připluly od Tiberiady k tomu miestu, kdež biechu jedli chléb, dieky činiece bohu [165] dieky činiece bohu] gratias agente Domino lat., gratias agentes Deo var. . J6,24 Tehdy když uzře zástup, že by tu [166] by tu] ty rkp. Ježíš nebyl ani učedlníci [ jeho ]text doplněný editorem[167] jeho] eius lat., vstúpichu na lodí i přijidechu do Kafarnaum hledajíce Ježíše.

J6,25 A když jej nalezechu za mořem, řekli sú jemu: „Mistře, kdy si sem přišel?“ J6,26 Odpovědě jim Ježíš a vece: „Věrně, věrně pravi vám, hledáte mne ne proto, že ste divy viděli, ale že ste z chlebóv jedli a nasyceni ste. J6,27 Dělajte ne ten pokrm, ješto hyne, ale ješto ostává k věčnému životu, kterýžto syn člověka dá vám, nebo ten otec buoh znamenal jest.“ J6,28 Protož řekli sú k němu: „Co učiníme, abychom dělali diela božie dobrá [168] dobrá] navíc oproti lat., + bona var. ?“ J6,29 Odpovědě Ježíš a vece jim: „Toť jest dielo božie, abyšte věřili v něho, jehož jest on poslal.“ J6,30 Protož řekli sú jemu: „Kteréž ty tehdy činíš [ znamenie, abychom viděli a věřili tobě to, což činíš ]text doplněný editorem[169] znamenie, abychom viděli a věřili tobě to, což činíš] signum ut videamus et credamus tibi? quid operaris? lat. (homoiot.)? J6,31 Otcové naši jedli sú mannu na púšti, jako psáno jest: Chléb z nebe dal jest jim jiesti.“ J6,32 Tehdy řekl jest jim Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, [ ne Mojžieš dal vám chléb z nebe, ale otec mój dává vám chléb z nebe pravý ]text doplněný editorem[170] ne Mojžieš dal vám chléb z nebe, ale otec mój dává vám chléb z nebe pravý] non Moyses dedit vobis panem de caelo, sed Pater meus dat vobis panem de caelo verum lat. (homoiot.). J6,33 Chléb [171] Chléb] + enim lat. z nebe pravý [172] pravý] Dei lat., verus var. jest, jenž jest s nebe stúpil a dává život [b]označení sloupcesvětu.“ J6,34 Tehdy řekli sú k němu: „Pane, vždy daj nám chléb ten!“ J6,35 I řekl jim Ježíš: „Já sem chléb života. Ktož příde ke mně, nebude lačněti, a kto věří v mě, nebude žiezniti nikdy. J6,36 Ale řekl sem vám, že ste i viděli mě, a neuvěřili ste. J6,37 Vše, což mi dá otec, ke mně příde a toho, jenž příde ke mně, nevyvrhu [173] nevyvrhu] newrhu rkp. ven. J6,38 Neb [sem]text doplněný editorem sstúpil [174] <sem> sstúpil] descendi lat. s nebe, ne abych činil vóli svú, ale vóli toho, jenž mě jest poslal. J6,39 A to jest vóle [175] vóle] uolo rkp. toho, jenž mě jest poslal, otcova, aby všecko, což mi jest dal, neztratil z toho nic [176] nic] navíc oproti lat., + nihil var. , ale vzkřiesil to v najposlednější den. J6,40 Neb ta jest vóle otce mého, jenž mě jest poslal, aby každý, jenž vidí syna a věří v něho, měl život věčný, a já zkřiesím jej v poslední den.“ J6,41 Tehdy reptáchu Židé z toho, že by byl řekl: Já sem chléb [177] chléb] + vivus lat., nemá var. , jenž sem s nebe stúpil. J6,42 I praviechu: „Však tento jest Ježíš, [ syn ]text doplněný editorem[178] syn] filius lat. Josefóv, jehož sme my znali otce i máteř. Kterak tehdy die tento, že sem s nebe stúpil?“ J6,43 Tehdy odpovědě Ježíš a vece jim: „Neroďte reptati vespolek, J6,44 žádnýť nemóž přijíti ke mně, jediné otec, jenž mě jest poslal, přitrhne jej; a já zkřiesím ho v poslední den. J6,45 Psáno jest v prorociech: I budú všickni učení boží. Každý, ktož jest uslyšal od otce a naučil se, příde ke mně [179] ke mně] kniemu rkp. . J6,46 Ne proto, by kto viďal otce, jediné ten, jenž od boha jest, tenť jest viděl otce. J6,47 Věrně, věrně pravi vám, kto věří v mě, má život věčný.“

J6,48 „Já sem chléb života. J6,49 Otcové vaši jedli sú mannu na púšti, a zemřeli sú. J6,50 Tento jest chléb pravý [180] pravý] navíc oproti lat. s nebe stupující, aby ač kto z něho jedl by, neumře [181] neumře] nevmṙe rkp. . J6,51 Já sem chléb živý, jenž sem s nebe stúpil. J6,52 Ač kto jiesti bude [182] bude] budu rkp. z toho chleba, živ bude na věky. A chléb, který já vám [183] vám] navíc oproti lat. dám, tělo mé jest za život světa.“ J6,53 Protož svářiechu se Židé vespolek řkúce: „Kterak móž nám tento dáti tělo své k jedení?“ J6,54 Tehdy vece jim Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, nebudete li jiesti těla syna člověka a píti jeho krve, nebudete mieti života v sobě. J6,55 Ktož jie tělo mé a pie krev mú, má život věčný a já vzkřiesím jej v poslední den. J6,56 Tělo mé zajisté právě jest pokrm a krev má právě