O svaté Barboře a o svaté Dorotě hledaj nazad. O svatém Mikulauši řeč:
Aj toť kněz veliký, ješto j’ sě v svých dnech líbil Bohu a nalezen jest spravedlným. V svatém Písmě jako v bohaté špižierně jest hojnost rozličného pokrmu duchovnieho. Jest v něm, co by vzal sobě dospělejší ku pokrmu silnějšiemu, a jest v něm, co by malým k užitku bylo jako mléko, až by i byli odchovaní a velicí vsrostlí; a ať řku krátce: Každý spasitedlnú rádu[5]„raadu“ neobvyklá kvantita móž jmieti z Písma. Z tohoť rozumní a věrní, ješto mluvie slovo božie, jakž vidie čas a ty, komuž mluvie, dávají rozličným rozličné života krmě. A když dnes cierkev svatá slaví hod tohoto svatého velikého a ukazuje, čím jest velik, zdali by kto táhl sě k témuž, aby byl velik – a já sem mienil již podrostlým knihy tyto –: chtěl bych, by ta slova znamenali, jimiž sem řeč počal řka: Aj toť kněz.
Když ta slova sezříme pílně, troji věc móžem v nich znamenati. Najprvé tu, ež die kostel „aj toť“, znamenajme, kakť jako prstem naň ukazuje, že j’ divné svatosti a znamenité. Neb kdež jest to slovo vyřčeno v Písmě „aj toť“, vzdy ukazuje něco znamenitého. A tak pro troji věc znamenitú kostel tiem slovem na svatého Mikulauše ukazuje. Proto najprv, aby vzbudil i naši žádost, abychom také velicí byli v Hospodinu a doufánie do božie pomoci vzeli, ež by nám dopomohl, k němuž my nemóžem sami, jako i pomohl i svatému Mikulauši, ješto jest byl takéž člověk, jako i my. Neb jakož die svatý Petr: Neváží Bóh nad druhé jedněch, ale ve všech lidech, ktož sě bojí Boha a činí spravedlnost, vzácen jest jemu. Druhé kostel ukazuje naň řka „aj toť“, abychom my s něho vzěli sbieradlo. Jakož die svatý Řehoř: Každému, aby vzal sobě pravidlo, kterým by činem jměl živ býti, příklady dřevních svatých jsú ukázány. Protož ač sě na to neobrátíme, co Bóh velí aneb radí, as sě a příkladem, jiné vidúc, rozchutnajme, nic sobě nemysléc nesnadno, ješto jsú to jiní mohli. Neb jakožť jest jiným pomohla božie milost, takežť by i nám pomohla, kdybychom, odvrhúc od sebe ty přiekazy, pro něž sě často nehodni činíme božích daróv, i stáli chutně s pomocí jeho po tom, co by sě v nás líbilo jemu. Třetie proto uka[8r]číslo strany rukopisuzuje
