Štítný ze Štítného, Tomáš: [Řeči nedělní a sváteční, rukopis A]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII C 15, 1r–254v vyjma 196v–199v a 194. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<10<1r1v2r2v3r3v4r4v>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[2v]číslo strany rukopisusě od světa, nebude světa milovati, ani chváliti světa bude. A tak i nehody světské často člověka ponúčejí, aby světa nemiloval. Toť miení svatý Řehoř řka: Někdy nás svět táhl od Boha, ale tak jej již vidíme pln hořkosti, ež nás již ponúká k Bohu. A jest troje věc znamenitá v světě, pro něž správně sě má nelíbiti: jedno, že j’ lestný; druhé, že hyne; a třetie, ež zahubuje své milovníky. Ež jest svět lestný, to j’ v tom znáti: mnoho slibuje, jehož nesplní. A jednomu li slibuje, ež jeho věc bude dobře, když toto bude nebo toto, když tohoto dosiehne neb tohoto? A jinak to vyjde, sešpílé svět; nebude tak, ale z jednoho nehodného druhé vyjde, jakož die Seneka: Mnohým, ež jsú sbožie shromazdili, nebyl jest konec jich hubenstva, ale proměna. Neb svět nemóž člověčie žádosti nasytiti. Viece li kto dosiehne světských věcí, a dále v tom potáhne každého žádost, ktož svět miluje. V tom pak ovšem svět své milovníky obelštije, ež svými věcmi, ješto jsú jen stien dobrého, obmešká svého milovníka u věčném dobrém. O druhém pak, ež svět hyne a jako z rukú vyklúzne každému, z toho j’ zřejmo, ež každý to ztratí[d]ztratí] zt, což slušie k světu: mladost, krásu, zdravie, sílu, čest zdejší i sbožie, i život také. A co j’ kto těžce a snad své duši nebezpečně nahromazdil, čies to bude? A tvé vlastnie děti, jimiž máš omluvu po cti a po sboží státi tohoto světa, tak liž budú, jako ty mníš? Protož zřejméť jest, hyneť svět, hyna bez přestánie. A protož coť by pomohlo, by všeho dosáhl, což má svět tento; však by po malém času všecko ztratil. Třetie běch řekl, ež svět své milovníky zahubuje. To jde tady, když učiní z nich božie nepřátely. Protož hněm sě od světa; neřku, aby každý vyšel z svého stavu, ež světský snad někto slove, ale tak svú mysl zpósob, aby Boha a spravedlnost jeho nad svět vážil a přiezn boží nad přiezn světa. Neb jakož Bóh porazí své nepřátely, takežť vzvelebí své přátely, jakož to o svatém zpievají Ondřeji a o jiných apoštoléch řkúc: Přielišť jsú poctěni přietelé tvoji, Hospodine, přielišť jest posilněno jich kniežecstvie etc.cizojazyčný text[1]viz LF 1909, s. 251 pozn. 1 (antifona, viz http://www.cursus.uea.ac.uk/ed/c1881)

X
dztratí] zt
1viz LF 1909, s. 251 pozn. 1 (antifona, viz http://www.cursus.uea.ac.uk/ed/c1881)
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 23 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).