Štítný ze Štítného, Tomáš: [Řeči nedělní a sváteční, rukopis A]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII C 15, 1r–254v vyjma 196v–199v a 194. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<6v7r7v8r8v9v9r10r10v>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[8v]číslo strany rukopisumudřec ukazuje, ež líbí sě Bohu, řka: Ve trojí věci dobře sě líbí duchu mému, a to jest Bohu i lidem vzácno: bratrská svyčnost, muž a žena, když jsta v dobrém povolna sobě, a milost bližních. Jistě to tré Bohu sě i lidem líbí, a když jest protivné tomu, ohyzda jest; však skrze to pohledajme něterého rozumu, ješto by každého dotklo, neb ne každý má bratří, ne každý jest v manželstvě. Protož vezmúc to k rozumu duchovniemu, každéhoť dotkne. I jsú tělesní čichové aneb vnitřnie moci duše jako bratřie spolu, a když toho všeho spolu bude jedna svornost k dobrému v boží milosti, ta svyčnost libá j’ v každém Bohu. A co li by platno bylo, jakož die svatý Řehoř, kdyby střiehli města se všech stran dobře a nestřiehli snad jedné brány, ješto by tady všel nepřietel. Protož střeže li, aby dotčením smilným mysli neposkrnil, buďž pílen, ať ani zrakem ani sluchem nevejde ta poškvrna srdci. A ktož sě střeže, by jej smilstvo nepodtrhlo, střežiž sě i pýchy i lakomstva i všech hřiechóv. Protož když by všichni údové těla, všechny moci duše svorně sě hřiechu protivili a stáli po boží službě, bylo by to líbo Bohu. Druhé, ješto sě líbí Bohu, muž a žena, když jsú v dobrém povolni sobě. V zlémť nemá povolnost chvály, ale v dobrém. A tak die svatý Pavel: Muž nedobrý svat bývá skrze ženu dobrú a nedobrá žena skrze dobrého muže bývá svata. A pak v duchovném rozumu jmějme rozum miesto muže, ten rozum, ješto j’ vláští dar nadpřirozený, rozum Ducha svatého, a tělo jmějme miesto ženy. A tak, když rozum právě bude cěstu boží ukazovati a tělo bude poslušno rozumu, to čině nebo trpě, co rozum ukazuje, a když také obmyslí rozum potřebu těla a křehkost jeho, ta povolnost líbí sě Bohu. Třetie milost bližních líbí sě Bohu, ač jest čistá, věrná, podlé Boha, pro Bóh a v Boze.

Chce li kto ještě i nad to, co sem řekl, líbí li sě Bohu, srozuměti, znamenaj, líbí li sě Bóh jemu a velmi li sě líbí, a věz to, ež tak, jakožť sě tobě Bóh líbí, tak ty sě Bohu líbíš. Čtenieť to svědčí, ež v kterúž mieru budem měřiti, v tuť nám odměří[j]odměří] odmyerzije. I po tom móžem znamenati, velmi li sě líbíme Bohu, jsme li velmi hotovi držeti jeho přikázanie a to, což radí, z milosti li čili z bázni pokuty nechá[9v]číslo strany rukopisume,[7]pořadí stran 9r a 9v přehozeno

X
jodměří] odmyerzije
7pořadí stran 9r a 9v přehozeno
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety a 11 měsíci; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).