Štítný ze Štítného, Tomáš: [Řeči nedělní a sváteční, rukopis A]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII C 15, 1r–254v vyjma 196v–199v a 194. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<10<2r2v3r3v4r4v5r5v6r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[4r]číslo strany rukopisuJakož sě je to na svatém Ondřeji ukázalo, ež jest pozván, aby poznal Syna božieho, ež se j’ ptal po něm.

Druhé pozval Kristus svatého Ondřeje, aby šel po něm a byl mlazším jeho, učenníkem. Tak i nás zove, abychom učili sě od něho, ež jest tichý a pokorného srdce, a abychom sě spolu milovali tak, jakož on nás miluje. A to pozvánie jest pozvánie k vieře křesťanské, kdež čtúc Písmo, slyšiec slovo božie, móžem vzvěděti jako naučiec sě, co j’ hřiech, co šlechetnost, co j’ k čemu dobré, co sě líbí Bohu, co nelíbí, co jeho ustavené přikázanie a co ráda[2]„raada“ neobvyklá kvantita, kak sě modliti a zač modléc sě prositi, v čem záleží lidská blažnost. A tak jsúc u vieru křesťanskú pozváni, pozváni jsme, abychom sě naučili Písmem, slovo božie slyšiec i příklady svatých majíc, v šlechetnostech býti živu, slúžiec Bohu. Neb dieť svatý Bernhart: Muč sě, jakž chceš, nedáť sě tobě Hospodin, jenž slove pán šlechetností, leč budeš osdoben šlechetnostmi. Protož jsúc v tom pozvání, učme sě šlechetnostem, netolik bychom jen mluviti uměli o nich, ale abychom, šlechetnosti v sobě majíc, byli jimi osdobeni, abychom pak opět vyššieho pozvánie hodni byli. A kakž koli mnoho j’ rozličných šlechetností, však znamenitě tři nám v sobě ukazuje náš mistr Kristus; neb kdybychom ty právě jměli, vše dobré nám s nimi příde. Jedna j’ z těch milost pořádná, druhá j’ pokora a třetie jest uklidná tichost. O milosti die Kristus: Většie milosti nemá i jeden, než ktož by dal život za své přátely. A to j’ on učinil. A na mnohých miestech svatého čtenie učí milosti a die velmi znamenitě[d]znamenitě] znamenytee, ponúkaje k svaté milosti: Po tom poznají všichni, ež jste moji učenníci, budete li sě spolu milovati. Kéž die: Budete li sě postiti mnoho, budete li v kápi neb pod vílkú? Ale die: Budete li sě spolu milovati. Toť jest, ješto v tomto životu i v onom má odplatu. Neb i zde j’ pochotná milost i práci oblehčije, a pak v nebesiech čistá, věrná, řádná milost najvyššie drží v odplatě miesto a odivná útěcha těm spolu bude, když sě ti spolu uzřie v Boze, ješto jsú sě zde věrně, čístě v Boze milovali a k Bohu pomáhal jeden druhému. Ale střieci j’ sě těm, by starý nepřietel tělesnú milostí aneb světskú neřádnú nezprznil a nenakazil dobré milosti a ve zlú jie neobrátil. Pokora,

X
dznamenitě] znamenytee
2„raada“ neobvyklá kvantita
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).