Druhá řeč ještě o témž
Mluviv o tom, od něhož nás volá náš spasitel řka „poďte“, tuto chci o tom dorčení jeho také dořéci, ješto j’ řekl „po mně“; neb jakož běch řekl, nebylo by dosti ode zlého pohnúti sě a odstúpiti, kdyby nebylo k dobrému přistúpiti. Protož jakož jest svatého Ondřeje pozval, tak i nás miení řka: „poďte po mně.“ Neb jakož die jinde: Jáť jsem cěsta, pravda a život. I jest to viděti v svatém čtení, ež jest viece než jednú pozval k sobě Syn boží svatého Ondřeje. Tu najprv jeho pozval, když svatý Jan Křstitel ukázal na Krista řka: Aj, toť beránek boží. A svatý Ondřej, ež sě přidržal tehdy svatého Jana, uslyšav to, přistúpil k Synu božiemu řka: Mistře, kde bydlíš? A on řekl: Poď a uzři. Tu jest jeho najprvé pozval, aby jej poznal svatý Ondřej. Tu se j’ byl vrátil domóv. Druhé jeho pozval, aby byl jeho učenníkem, tu, ješto j’ řekl k němu a k svatému Petru: Poďte po mně, budete loviti lidi. A oni všeho ostavše i šli po něm. Třetie jako i jiných apoštolóv, jsa již s nimi, pozval jich, aby s ním byli ochotně a přietelsky, a tak jim řekl: Již neřku vás sluhami, ale přátely. Čtvrté pozval všech ku práci úřadu apoštolského. A i ještě jest ta cěsta a čtvero pozvánie každému k svrchování služby božie. Najprv Bóh pozove ku poznání sebe; druhé, abychom od něho učenie brali, jsúce jeho učenníci; třetie pozovuje u vláštie s sebú ochotenstvie; čtvrté ku práci pro milost jeho a svých bližních. O tom čtveru všech nás obecném pozvání rád bych pomluvil, a bude li sě zdáti dlúho, ale opět třetí řeč učini z toho dvého pozvánie poslednieho.
Řekl sem, ež najprvé zove nás Hospodin ku poznání sebe, ež jest. A kto by sě táhl k němu, kdy by najprv, ež jest, nepoznal toho? A to prvé pozvánie činí Bóh vším svým stvořením. Stvořenie všecko jako volá k tomu, aby Bóh mocný, múdrý a dobrý mohl poznán býti. Každý móž rozuměti po stvoření, ež jest mocný, múdrý a dobrý stvořitel, jehož mocí stvořenie jest vyvedeno a múdrostí zpořiezeno a drží je dobrota jeho. Aj, kakť stvořenie volá ku poznání stvořitele! Ale tak jest, jakož die svatý Augustin: Ktož sě stvoření milosti poddá, nerozsúdí stvořenie právě;
