Neb opatrně byl živ a bedlivě, prozřel Písmo a bedlivě stál protiv bludóm kacieřským a projesnil vieru pravú, an i svatého Augustina osvietil u vieře. A také byl modlitvy pílen. A tak dotkvše krátce svatého Ambrože zaslúženie, ke cti dne jeho znamenajme, coť nám velí Bóh třmi slóvci těmi řka: Vizta, bděte a modlte sě!
Prvé die: Vizte. Ktož nevidí, nevie, kam jde, a jde ne bezpečně. Protož die svatý Pavel: Vizte, abyšte šli opatrně; nebť jsú zde zlí dnie. Die prorok Jeremiáš: Viz, co s’ učinil. A jako by Anselmus řekl k tomu slovu: Učinil li s’ mnoho dobrého, buď vesel, a pakli mnoho zlého, mnoho želej! A tak Kristus řka: Vizte!, ke dvému potřebnému napomíná. Jedno, abychom hlédali, kak bychom šli opatrně, aby nás svět tento neoklamal, ďábel neobelstil a tělo nezavedlo; neb nejsúť bezpeční dnie tohoto světa. K druhému napomíná, abychom uzřiec své zšeřezenie, opěte sě učistili. Nechci o prvém mluviti dlúho; neb tak jest v nás porušeno přirozenie prohřěšením prvnieho otce, ež nemáme té své prvnie spravedlnosti, ješto jsme ji jměli mieti, ež inhed jsme v šeředství toho porušenie urodiec sě. A ač vezmem krstem svatým očištěnie, skoro sě rozličně opět zšeředíme. Protož abych déle pomluvil o tom, bychom pílně uzřeli své zprzněnie a očistili sě, nebudu jmieti o tom řeči, bychom hlédali, aby nás tělo, svět, ďábel v hřiech nevtáhli. Než krátce řku: Pilnéť sě jest opatrně střieci toho, aby hřiech nezprznil, nezšeředil. Lépe by bylo sě nezprzniti, než i zprznění teprv hledati učištěnie. I v tomť jest opatrnu býti, aby šeředstva k šeředstvu nepřičíňal, hřiechóv k hřiechóm. Zléhoť jest na mále dosti a netolik dosti, ale přieliš. A
