Duch svatý rozuměti, ež což jest z těla, tělesné jest; a kdyby nebyl duchem obživen plod tělesný, kaká by v něm útěcha byla? I nevážila jest toho požehnánie mezi ženami, aby plod jměla, protiv požehnání tomu, aby panenstvo zachovala. A pak Hospodin dal jí to obé požehnánie: pannú ostala a plod dala břicha svého. Protož to jí řekl anděl, že j’ v ženách požehnaná, bezdětkyní neostane. A ona inhed porozuměla, ež anděl miení, že také má plod jmieti; neb k tomu j’ slovu, jakož já mním, stydlivá mladice jsúci, myslí zamútila mysléc, kaké jest to pozdravenie, až i vyřekla k andělu: Kak to bude, a já nemiením muže poznati? A když jí to pověděl anděl, kak to bude, ež to bude Duchem svatým ve vší čistotě, dala svú vóli k tomu a počala v tom povolení Synem božím. Ješto pak my dořiekáme řkúc: I požehnaný plod života tvého neb b[ři]text doplněný editoremcha tvého – v dobrém […]text doplněný editorem úm[yslu]text doplněný editorem obět jest dobře –, to jsú [slo]text doplněný editoremva svaté Elžběty, neb [když]text doplněný editorem přišla matka božie k svaté Elžbětě, tu, kdež anděl skonal to pozdravenie, svatá Elžběta počala řkúc: Požehnaná ty mezi ženami, i požehnaný plod břicha tvého. Ó, jistě i nad ženyť jest požehnána, pannú jsúc, vzdy tak výborný plod poroditi tak divným činem, o němž die prorok: I kto vypraví porod jeho? Ale divným řádem řekla j’ to svatá Elžběta: Požehnaná ty, a pak potom: I požehnaný plod břicha tvého, jako by nevěděla, ež ona má od svého plodu požehnánie, ne plod jejie od nie. Věčí j’ plod jejie, nežli ona; ne plod svat svatostí jejie, ale ona svatostí plodu svého. Avšak předešlo j’ ji bylo i jiné prvé požehnánie, aby čísta byla plna milosti z toho že j’ vzdy s ní Bóh byl; a kdyby ji bylo nepředešlo, ež by nebyla tak čísta, tak pokorna od své mladosti, ten veleb[ný]text doplněný editorem