v tom domu, naplní jej, pořiedí, pósobí, vztáhne ode zlého, vzbudí k dobrému, pochotnu učiní pravdu, ež bude člověk činiti dobře, ne z bázni pokuty, ale z milosti pravdy. Nenieť dospěšen sám od sebe člověk k tomu, coť sem řekl, ale když svatý Duch v něm bydliti bude, ve všem dobrém bude jej jmieti pomocníkem. Pyšní pak něteří vezmúc hřiechóm učiščenie, budú úfati sami sobě, by z své vóle svobodnosti mohli dobře živi býti, a tú pýchú vylúčie od sebe Ducha svatého. I bude jako číst od šeředných hřiechóv dóm jich, ale prázden všeho dobrého. Nemóžť dóm tvój dobrým naplněn býti, ačť jsú i hřieši odpuščeni, jediné darem z milosti Ducha svatého, a tohoť odhoní pýcha. Úfáš li sobě, opustíť tě, dáť tě tobě. Ale když vyjde od člověka ta žádost, jíž zlý byl člověk, chodí, odpočinutie hledajíc; ač sě i vrátí a číst, umeten dóm nalezne, odňavadž vyšla, ale prázden, sedm jiných, horších sebe duchóv přivede. Skrze sedm vše ve spolce mnohokrát Písmo znamenává; a tak vešken byl Duch odšel, vrátil sě vešken. Ale co j’ to: přivede s sebú jiných sedm, chytřějších sebe? Přiložte mysl, ať k tomu s pomocí boží řku, což mohu! Duch svatý v komž jest, sedm daróv dává: dar múdrosti a rozumu, rády a síly, věděnie a milostivé mysli a dar bázni božie. A protiv tomuto dobrému od Ducha svatého jest sedmero zlé od zlého ducha: bláznovstvie a blud, neopatrná smělost a rozmařělost, nevěděnie a nemilost a hrdost. Toť jest sedm zlých duchóv, ješto člověk zlým skrze ně bude. Viztež, kterých jest sedm ještě horších! Těchto sedm jest v zjevnéj zlosti, ale jiných sedm horších jest v pokrytéj zlosti. Neb pokrytá zlost, licoměrná dvojitá jest nepravost. Zlý jest duch bláznovstvie, horší lícoměrná múdrost: lestně múdrost ukázati, kdež