[496r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcekteréž dal mi jest otec, abych dokonal je, ti, kteréž já činím, skutkové svědečstvie vydávají o mně, že otec mě poslal jest. J5,37 A kterýž poslal jest mě otec, ten svědečstvie vydal jest o mně. Aniž hlasu jeho kdy slyšeli ste, ani osoby jeho viděli ste J5,38 a slova jeho nemáte v vás zóstávajícieho, nebo koho poslal jest on, tomu vy nevěříte. J5,39 Ptajte se na písma, v kterýchž vy mníte život věčný mieti, a tať sú, jenž svědečstvie vydávají o mně, J5,40 a nechcete přijíti ke mně, abyšte život věčný[99]věčný] navíc oproti lat., + aeternam var. měli. J5,41 Jasnosti od lidí neberu, J5,42 ale poznal sem vás, že milovánie božieho nemáte v vás. J5,43 Já přišel sem ve jméno otcě mého, a nepřijali ste mne. Když jiný přišel by ve jméno své, toho přijmete. J5,44 Kterak móžete vy věřiti, jenž slávu vespolek béřete, a slávy, kteráž od samého boha jest, nehledáte? J5,45 Neroďte domnievati se, bych já obžalovati měl vás u otcě mého, jestiť, jenž obžalovává vás, Mojžieš, v kteréhož vy úfáte. J5,46 Nebo když věřili byšte Mojžiešovi, věřili byšte snad i mně, nebo o mně on psal jest. J5,47 Když pak jeho čtenám nevěříte, kterak slovóm mým uvěříte?“

VI.

J6,1 Potom odšel jest Ježíš za moře galilejské, jenž jest Tiberiadské, J6,2 a následováše jeho množstvie veliké, nebo vidiechu znamenie, kteráž činieše nad těmi, kteříž nemáháchu. J6,3 Tehda odšel jest na horu Ježíš a tu sedieše s učedlníky svými. J6,4 Bieše pak blízko přejitie, den sváteční židovský. J6,5 Když pozdvihl bieše pak očí svú Ježíš a uzřel bieše, že množstvie veliké přišlo jest k němu, vece k Filipovi: „Odkud kúpíme chlebóv, aby jedli tito?“ J6,6 To pak pravieše pokúšeje jeho, nebo on vědieše, co mějieše činiti. J6,7 Odpovědě jemu Filip: „Za dvě stě peněz chlebóv nestatčí jim, aby každý maličko co vzal.“ J6,8 Vece[100]Vece] Dicit lat. jemu jeden z učedlníkóv jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra: J6,9 „Jestiť dietě jedno zde, kteréž má pět chlebóv ječmenných a dvě rybě, ale to [b]označení sloupceco jest mezi toliko?“ J6,10 Protož vece Ježíš: „Kažte lidem siesti.“ Bieše pak sěna mnoho na miestě. Tehda sedlo jest mužóv počtem jakožto pět tisícóv. J6,11 Tehda vzal jest Ježíš chleby, a když dieky činil bieše, rozdával jest sedícím, též i z ryb, což chtějiechu. J6,12 Když pak naplnili sú se, řekl jest učedlníkóm svým: „Sbeřte, jenž zbyli sú, otrusky, ať nezahynú.“ J6,13 Tehda sebrali sú a naplnili sú dvanádct košóv otruskóv z pěti chlebóv ječmenných a ze dvú rybú[101]a ze dvú rybú] navíc oproti lat., + et duobus piscibus var., kteříž zbyli sú těm, kteříž jedli sú. J6,14 Tehda ti lidé, když viděli biechu znamenie, kteréž[102]kteréž] + Iesus lat., nemá var. učinil bieše, vecechu, že jistě tento jest prorok, kterýž přijiští jest na svět. J6,15 Ježíš pak, když poznal bieše, že přijíti mějiechu, aby polapili jeho a učinili by jeho králem, utekl jest opět na horu on sám.

J6,16 Když pak večer učiněn bieše, odešli sú učedlníci jeho k moři. J6,17 A když vstúpili biechu na lodí, přišli sú za moře do Kafarnaum. A tmy již učiněny biechu, a nepřišel bieše k nim Ježíš. J6,18 Moře pak větru velikého vějícieho povstáváše. J6,19 Tehda když plavili se biechu jakožto honóv pětmezcietma neb třidceti, uzřeli sú[103]uzřeli sú] vident lat. Ježíše chodícieho na moři a blízkého lodí býti a báli sú sě. J6,20 On pak vece[104]vece] dicit lat., dixit var. jim: „Já sem, neroďte se báti!“ J6,21 Tehda chtěli sú jeho vzieti na lodí, a ihned bieše lodí u země, do kteréž jdiechu. J6,22 Druhého dne zástup, kterýž stojieše za mořem, viděl jest, že lodíčka jiná nebieše tu, jediné jedna, a že nevšel bieše s učedlníky svými Ježíš na lodí, ale sami učedlníci jeho odešli biechu. J6,23 Ale jiné přišly sú lodie od Tiberiady podlé miesta, kdež jedli sú chleby[105]chleby] panem lat., panes var., dieky činiece bohu[106]dieky činiece bohu] gratias agente Domino lat., gratias agentes Deo var.. J6,24 Tehda když uzřel bieše zástup, že Ježíš nebieše tu ani učedlníci jeho, vstúpili sú na lodíčky a přišli sú do Kafarnaum hledajíce Ježíše.

J6,25 A když nalezli biechu jeho za mořem, řekli sú jemu: „Mistře, kdy sěm přišel si?“ J6,26 Odpověděl jest jim Ježíš a řekl jest: „Jistě, jistě pravím vám, hledáte mne ne proto, že viděli ste znamenie, ale že jedli ste z chlebóv a nasyceni ste. J6,27 Čiňte ne pokrm, kterýžť hyne, ale kterýžť zóstává v ži[496v]číslo strany rukopisuvot