II.

J2,1 A dne třetieho svatba učiněna jest v Kana galilejském a bieše mátě Ježíšova tu. J2,2 Zavolán jest pak[23]pak] + et lat., nemá var. Ježíš a učedlníci jeho na svatbu. J2,3 A nedostávajíce se vína, vece[24]vece] dicit lat. máti jeho[25]jeho] Iesu lat. k němu: „Vína nemají.“ J2,4 I vece[26]vece] dicit lat., dixit var. jie Ježíš: „Což mně a tobě jest, ženo? Ještě nepřišla jest hodina má.“ J2,5 Vece[27]Vece] Dicit lat., Dixit var. máti jeho sluhám: „Což kolivěk řekl by vám, učiňte.“ J2,6 Bieše pak tu kamenných stúdví šest postavených podlé očiščovánie židovského, berúce každá měřici dvě neb tři. J2,7 Vece[28]Vece] Dicit lat., Dixit var. jim Ježíš: „Naplňte stúdvi vody.“ A naplnili sú je až do vrchu. J2,8 I vece[29]vece] dicit lat., dixit var. jim Ježíš: „Beřte již a neste starosvatovi.“ A vzali sú. J2,9 Když pak okusil bieše starosvat vody vínem učiněné – a nevědieše, odkud bieše, služebníci pak vědiechu, kteříž brali sú vodu –, zavolal jest[30]zavolal jest] vocat lat., vocavit var. ženicha starosvat J2,10 a řekl jest[31]řekl jest] dicit lat. jemu: „Každý člověk najprvé víno dobré stavie, a když zpili by se, tehda to, kteréž horšie jest. Ty pak zachoval si dobré víno až dotudto.“ J2,11 To učinil jest počátek znamení Ježíš v Kana galilejském a zjevil jest slávu svú a uvěřili sú v něho učedlníci jeho. J2,12 Potom sstúpil jest do Kafarnaum on a máti jeho a bratřie jeho a učedlníci jeho a tu bydlili sú nemálo[32]nemálo] non multis var. dní.

J2,13 A blízko bieše přejitie židovské. A vstúpil [b]označení sloupcejest Ježíš do Jeruzaléma J2,14 a nalezl jest v chrámě prodávajície a kupujície[33]prodávajície a kupujície] vendentes lat., eos qui vendebant et emebant var. ovce a voly a holubice a peněžníky sediece. J2,15 A když učinil bieše jakožto bič z provázkóv, všecky vyvrhl jest z chrámu, ovce i[34]i] quoque, et lat., et var. voly, a peněžníkóv vysul jest penieze a stoly podvrátil jest. J2,16 A těm, kteříž prodávachu holubice, řekl jest: „Vyneste toto odtudto a neroďte činiti domu otcě mého domu kupečstvie.“ J2,17 Rozpomenuli sú se pak učedlníci[35]učedlníci] + eius lat., že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla jest mě. J2,18 Tehda odpověděli sú Židé a řekli sú jemu: „Které znamenie ukazuješ nám, že toto činíš?“ J2,19 Odpovědě Ježíš a vece jim: „Zrušte chrám tento a ve třech dnech vzbudím jej.“ J2,20 Protož vecechu jemu[36]jemu] navíc oproti lat., + ei var. Židé: „Čtyřidceti a šest let staven jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzbuzuješ[37]vzbuzuješ] excitabis lat. jej?“ J2,21 On pak pravieše o chrámu těla svého. J2,22 Protož když vstal bieše z mrtvých, rozpomenuli sú se učedlníci jeho, že to řekl bieše o těle svém[38]o těle svém] navíc oproti lat., + de corde suo var., a uvěřili sú písmu a řeči jeho[39]jeho] navíc oproti lat., + eius var., kterúž řekl jest Ježíš. J2,23 Když pak bieše v Jeruzalémě na přejitie v den sváteční, mnozí uvěřili sú ve jméno jeho, vidúce znamenie jeho, kteráž dějiechu se. J2,24 On pak Ježíš nesvěřováše sebe samého jim, protože on znal by všecky J2,25 a že potřebie jemu nebieše, aby kto svědečstvie vydával o člověku, neb on vědieše, co bylo by v člověku.

III.

J3,1 Bieše pak člověk z zákonníkóv Nikodemus jménem, knieže židovské. J3,2 Ten přišel jest k Ježíšovi v noci a řekl jest jemu: „Mistře, vieme, že od boha přišel si mistr, neboť žádný nemóž těch znamení činiti, kteráž ty činíš, leč byl by buoh s ním.“ J3,3 Odpovědě Ježíš a vece jemu: „Jistě, jistě pravím tobě, leč kto narozen byl by znovu, nemóže viděti královstvie božieho.“ J3,4 Vece[40]Vece] Dicit lat. k němu Nikodemus: „Kterak móže člověk naroditi se, když byl by starý? Zdali móže do břicha mateře své opět vjíti a druhé naroditi se?“ J3,5 Odpovědě Ježíš: „Jistě, jistě pravím tobě, leč kto narodil by se[41]leč … narodil by se] nisi … renatus fuerit lat., nisi … natus fuerit var. z vody