kteréž dal mi jest otec, abych dokonal je, ti, kteréž já činím, skutkové svědečstvie vydávají o mně, že otec mě poslal jest. J5,37 A kterýž poslal jest mě otec, ten svědečstvie vydal jest o mně. Aniž hlasu jeho kdy slyšeli ste, ani osoby jeho viděli ste J5,38 a slova jeho nemáte v vás zóstávajícieho, nebo koho poslal jest on, tomu vy nevěříte. J5,39 Ptajte se na písma, v kterýchž vy mníte život věčný mieti, a tať sú, jenž svědečstvie vydávají o mně, J5,40 a nechcete přijíti ke mně, abyšte život věčný měli. J5,41 Jasnosti od lidí neberu, J5,42 ale poznal sem vás, že milovánie božieho nemáte v vás. J5,43 Já přišel sem ve jméno otcě mého, a nepřijali ste mne. Když jiný přišel by ve jméno své, toho přijmete. J5,44 Kterak móžete vy věřiti, jenž slávu vespolek béřete, a slávy, kteráž od samého boha jest, nehledáte? J5,45 Neroďte domnievati se, bych já obžalovati měl vás u otcě mého, jestiť, jenž obžalovává vás, Mojžieš, v kteréhož vy úfáte. J5,46 Nebo když věřili byšte Mojžiešovi, věřili byšte snad i mně, nebo o mně on psal jest. J5,47 Když pak jeho čtenám nevěříte, kterak slovóm mým uvěříte?“

VI.

J6,1 Potom odšel jest Ježíš za moře galilejské, jenž jest Tiberiadské, J6,2 a následováše jeho množstvie veliké, nebo vidiechu znamenie, kteráž činieše nad těmi, kteříž nemáháchu. J6,3 Tehda odšel jest na horu Ježíš a tu sedieše s učedlníky svými. J6,4 Bieše pak blízko přejitie, den sváteční židovský. J6,5 Když pozdvihl bieše pak očí svú Ježíš a uzřel bieše, že množstvie veliké přišlo jest k němu, vece k Filipovi: „Odkud kúpíme chlebóv, aby jedli tito?“ J6,6 To pak pravieše pokúšeje jeho, nebo on vědieše, co mějieše činiti. J6,7 Odpovědě jemu Filip: „Za dvě stě peněz chlebóv nestatčí jim, aby každý maličko co vzal.“ J6,8 Vece jemu jeden z učedlníkóv jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra: J6,9 „Jestiť dietě jedno zde, kteréž má pět chlebóv ječmenných a dvě rybě, ale to co jest mezi toliko?“ J6,10 Protož vece Ježíš: „Kažte lidem siesti.“ Bieše pak sěna mnoho na miestě. Tehda sedlo jest mužóv počtem jakožto pět tisícóv. J6,11 Tehda vzal jest Ježíš chleby, a když dieky činil bieše, rozdával jest sedícím, též i z ryb, což chtějiechu. J6,12 Když pak naplnili sú se, řekl jest učedlníkóm svým: „Sbeřte, jenž zbyli sú, otrusky, ať nezahynú.“ J6,13 Tehda sebrali sú a naplnili sú dvanádct košóv otruskóv z pěti chlebóv ječmenných a ze dvú rybú, kteříž zbyli sú těm, kteříž jedli sú. J6,14 Tehda ti lidé, když viděli biechu znamenie, kteréž učinil bieše, vecechu, že jistě tento jest prorok, kterýž přijiští jest na svět. J6,15 Ježíš pak, když poznal bieše, že přijíti mějiechu, aby polapili jeho a učinili by jeho králem, utekl jest opět na horu on sám.

J6,16 Když pak večer učiněn bieše, odešli sú učedlníci jeho k moři. J6,17 A když vstúpili biechu na lodí, přišli sú za moře do Kafarnaum. A tmy již učiněny biechu, a nepřišel bieše k nim Ježíš. J6,18 Moře pak větru velikého vějícieho povstáváše. J6,19 Tehda když plavili se biechu jakožto honóv pětmezcietma neb třidceti, uzřeli sú Ježíše chodícieho na moři a blízkého lodí býti a báli sú sě. J6,20 On pak vece jim: „Já sem, neroďte se báti!“ J6,21 Tehda chtěli sú jeho vzieti na lodí, a ihned bieše lodí u země, do kteréž jdiechu. J6,22 Druhého dne zástup, kterýž stojieše za mořem, viděl jest, že lodíčka jiná nebieše tu, jediné jedna, a že nevšel bieše s učedlníky svými Ježíš na lodí, ale sami učedlníci jeho odešli biechu. J6,23 Ale jiné přišly sú lodie od Tiberiady podlé miesta, kdež jedli sú chleby, dieky činiece bohu. J6,24 Tehda když uzřel bieše zástup, že Ježíš nebieše tu ani učedlníci jeho, vstúpili sú na lodíčky a přišli sú do Kafarnaum hledajíce Ježíše.

J6,25 A když nalezli biechu jeho za mořem, řekli sú jemu: „Mistře, kdy sěm přišel si?“ J6,26 Odpověděl jest jim Ježíš a řekl jest: „Jistě, jistě pravím vám, hledáte mne ne proto, že viděli ste znamenie, ale že jedli ste z chlebóv a nasyceni ste. J6,27 Čiňte ne pokrm, kterýžť hyne, ale kterýžť zóstává v život