v ži[496v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcevot věčný, kterýž syn člověka dá vám, nebo ten otec znamenal jest buoh.“ J6,28 Protož řekli sú k němu: „Co učiníme, abychom dělali diela dobrá[107]dobrá] navíc oproti lat., + bona var. božie?“ J6,29 Odpověděl jest Ježíš a řekl jest jim: „Totoť jest dielo božie, abyšte věřili v toho, kteréhož poslal jest on.“ J6,30 Řekli sú pak jemu: „Kteréž pak ty činíš znamenie, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš? J6,31 Otcové naši mannu jedli sú na púšti, jakož psáno jest: Chléb z nebe dal jest jim jiesti.“ J6,32 Tehda řekl jest jim Ježíš: „Jistě, jistě pravím vám, ne Mojžieš dával jest vám chléb z nebe, ale [otec]text doplněný editorem[108]otec] Pater lat. mój dává vám chléb pravý z nebe. J6,33 Nebo chléb pravý[109]pravý] Dei lat., verus var. jest, kterýž s nebe sstúpil jest a dává život světu.“ J6,34 Protož řekli sú jemu: „Pane, vždycky dávaj nám chléb ten!“ J6,35 Vece pak jim Ježíš: „Já sem chléb života. Ktož přicházie ke mně, nebude lačněti, a ktož věří v mě, nebude žiezniti nikda. J6,36 Ale řekl sem vám, že[110]že] + et lat., nemá var. viděli ste mě, a nevěřili ste. J6,37 Všecko, což dává mně otec, ke mně přijde a toho, kterýž přicházie ke mně, nevyvrhu ven. J6,38 Nebo sstúpil sem s nebe, ne abych činil vóli mú, ale vóli toho, kterýž poslal jest mě, otcovu[111]otcovu] navíc oproti lat., + Patris var.. J6,39 Tatoť jest pak vóle toho, kterýž poslal jest mě, otcova, abych všecko, což dává[112]dává] dedit lat. mně, neztratil z něho, ale abych vzkřiesil je v najposlední den. J6,40 Tatoť jest pak vóle otcě mého, kterýž poslal jest mě, aby každý, ktož vidí syna a věří v něho, měl by život věčný, a já vzkřiesím jeho v najposlední den.“ J6,41 Tehda reptáchu Židé o tom, že řekl by: Já sem chléb[113]chléb] + vivus lat., nemá var., jenž s nebe sstúpil sem. J6,42 A praviechu: „Však tento jest Ježíš, syn Josefóv, jehožto my znali sme otcě i máteř. Protož kterak praví tento, že s nebe sstúpil sem?“ J6,43 Tehda odpovědě Ježíš a vece jim: „Neroďte reptati vespolek, J6,44 žádný nemóže ke mně přijíti, leč otec, kterýž poslal jest mě, přitrhl by jeho; a já vzkřiesím jeho v najposlední den. J6,45 Psánoť jest v prorociech: A budú všickni učitedlní boží. Každý, ktož slyšel jest od otcě a naučil jest se, přicházieť ke mně. J6,46 Ne proto, že otce viděl by kto, jediné ten, kterýž od bo[b]označení sloupceha jest, ten vidí[114]vidí] vidit lat., videt var. otcě. J6,47 Jistě, jistě pravím vám, ktož věří v mě, má život věčný.“
J6,48 „Já sem chléb života. J6,49 Otcové vaši jedli sú mannu na púšti a zemřeli sú. J6,50 Tentoť jest chléb s nebe sstupující, aby ač kto z něho jedl by, neumřel by. J6,51 Já sem chléb živý, jenž s nebe sstúpil sem. J6,52 Ač kto jedl by z tohoto chleba, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest za světa život.“ J6,53 Tehdy svářiechu se Židé vespolek řkúce: „Kterak móže nám tento tělo své dáti k jedení?“ J6,54 Protož vece jim Ježíš: „Jistě, jistě pravím vám, leč jedli byšte tělo syna člověka a pili byšte jeho krev, nebudete mieti života v sobě. J6,55 Ktož jie mé tělo a pie mú krev, má život věčný a já vzkřiesím jeho v najposlední den. J6,56 Nebo tělo mé jistě jest pokrm a krev má jistě jest nápoj. J6,57 Ktož jie mé tělo a pie mú krev, ve mně zóstává a já v něm. J6,58 Jakožto živ jsa poslal mě jest otec, i já živ sem pro otcě, a ktož jie mě, i on živ bude pro mě. J6,59 Tentoť jest chléb, jenž s nebe sstúpil jest. Ne jakožto jedli sú otcové vaši mannu na púšti[115]na púšti] navíc oproti lat., a zemřeli sú. Ktož jie tento chléb, živ bude na věky.“
J6,60 Toto řekl jest, v sboru uče, v Kafarnaum. J6,61 Tehda mnozí slyšiece z učedlníkóv jeho, řekli sú: „Tvrdá jest toto řeč[116]řeč] + et lat., nemá var., kto móže ji slyšeti?“ J6,62 Věda pak Ježíš u sebe samého, že reptali by z toho učedlníci jeho, řekl jest jim: „Toť vás horší? J6,63 Protož když uzřeli byšte syna člověka vstupujícieho, kdež bieše prvé? J6,64 Duch jest, jenž obživuje, tělo pak[117]pak] navíc oproti lat., + autem var. ničehož neprospievá. Slova, kteráž já mluvil sem vám, duch a život sú. J6,65 Ale sú někteří z vás, jenž nevěřie.“ Nebo vědieše od počátka Ježíš, kteří byli by věřící[118]věřící] non credentes lat., credentes var. a kto zraditi jeho měl by. J6,66 I vece: „Protož řekl sem vám, že žádný nemóže přijíti ke mně, leč bylo by jemu dáno od otcě mého.“ J6,67 Z tohoto mnozí učedlníkóv jeho odešli sú zpět a již nechodiechu s ním. J6,68 Tehda vece Ježíš ke dvanádcti: „Zdali i vy chcete odjíti?“ J6,69 Tehda odpovědě jemu Šimon Petr: „Pane, k komu pójdeme? Slova života věčného máš J6,70 a my
