kři[I3v]číslo strany rukopisuvdu svou božskou) již namieřenej a převelice rozhněvanej, jedním dílem znamenitejm mohl se tudy pokrotiti i jeho milostí svatou povlovněji pokojiti. Země pak česká se tudy čistiti i druhejm dílem k pokojení schylovati mohla a z toho k svornosti, lásce, jednotě i k pobožnosti nemalejm dílem nachylovati.

A snad by po těch příčinách neomylně království Českému i všem obyvateluom jeho jakožto milovníkuom pravé pocty božské a spravedlnosti jeho svaté ráčil dáti podstatné vítězství nad nepřátely, však tak, když by předkem a nejprvé nepřátelé boží i vší země české vyptaní, vyhledaní a náležitejm právem napraveni byli, jakožto pověrníci a modláři odřezaní církve křesťanské. A k tomu ráčil by také dáti lepší svornost, lepší lásku i jednotu. A nad to vejše hojnost všech ourod zemskejch, nic méně dobré zdraví a pohodlné štěstí s odnětím mnohejch nemocí ztížnejch, hlubokejch i nezhojitedlnejch, smrtedlností náhlejch, ne mnoho za vší paměti lidskejch kdy bejvalejch. Protož již touto řečí a vejstrahou křesťanskou i také přátelskou tento regiment ovčího dobytku i tu všechnu kníhu, na tento čas pospíchaje a prázdnosti i pokoje (jakž k tomu hodně náleží) ne mnoho maje, dobrým, upřímným i přátelským oumyslem ovšem zavírám.

Ačkoliv náleželo by i mnoho potřebné bylo o nyní jmenovaném čarodějnictví a kouzedlnictví (z příčiny, že velmi velikej přehroznej i znamenitě pohoršlivej hřích jest modlářskej) drahně a mnoho vypsati, ale poněvádž na ten čas ani chvíle pro nejedna nestalá i případní zanepráždnění, ani takové prázdnosti nebo pokojnosti (kteráž k tomu náleží) zvolně nemám, musím toho všeho k jiné chvíli poodložiti.

Však bude-li buoh všemohoucí ráčiti a budu-li dotavád živ i zdráv, tak, jakž jsem sobě v smyslu svém koncept již složil a příliš pilnou i přeznamenitě duoložitou potřebu býti toho uznávám, chci já časem jinejm o tom přehrozném hříchu čarodějnictví a kouzedlnictví pro vejstrahu věrnou kníhu [I4r]číslo strany rukopisujednu obzvláštní sepsati a na světlo jí k imprimování vydati, čemuž se bude moci rozumnej a věrnej křesťan jedním dílem znamenitě diviti a druhým dílem, když již tomu gruntovně vyrozumí, čeho se strašiti i hroziti, netoliko rozšafně vystříhati. Amen.