ruožo[G4r]číslo strany rukopisuvé poupata anebo květ červený, udělaje prach ze všeho, dávejž ovcím na noc s solí.

Anebo vezmi dřínová jádra, jesenovou kuoru, jádra z lohyní, routy suché, hrušky plané, kořen jahod ostružinných, nátržníku, hadího kořene, žaludy suché, lekořice nejvíc, ztluc to všecko na prach, však kutny, jinák kdoule, hrušky a žaludy musíš na struhadle strouhati, někteří je pak rašplí v šroubu strouhají, i smíchaje spolu s solí, dávaj ovcím do žlábkuov.

Jiné lékařství, byly-li by ovce vozhřivé, což se často a mnoho přihází, vezmi chvojku klášterní, saturyji, pečet Šalomúnovu, to jest elebor bílý zkorygovaný, fenum Grecumcizojazyčný text, jinak semeno řeckého sena, anebo samé kejchyvky. Udělaje prach z těch věcí, dávaj dobytku jalového s solí jísti. Než pamatúj obzvláštně, že ovcím plemennejm to pro zmetání neslouží, leč by do svatého Jana toho potřeboval, prvé, nežli by se k nim berany[x]berany] Berané časem již náležitým připustili. Dojným pak ovcím dávaj toto lékařství: Vezmi manholt, sléz vysoký nepřezralý, peltram domácí a ne přespolní, yzop, routku polní, plesnivec, kmín černý, zdělaje to na prach, dávajž plemennejm ovcím s solí.

O jehňatech mladejch i také již dále odrostlých

Poněvádž sem o dobytku starém ovčím nemalé sepsaní učinil, jest dobré, náležité, anobrž také potřebné o jehňatech mladistvých, tolikéž i o vyrostlých, a zvláště již ostavených nětco tuto poznamenati. Neboť se jim nic méně jako kdy starým (toliko že rozdílně), a zvláště pak mladistvějším ledajaké nemoci připlichťují. A to ze dvojí nebo ze trojí příčiny: Totiž někdy z přirození, někdy od mateře z saní pokrmu a někdy z povětří nebo z jiné případnosti. A když by jim též jakožto mdlejším a choulostivějším nemělo častně spomáháno býti, však by jehňata nemohly trvati, ale musely by nemalým dílem pohynouti.

Protož nejprvé pozorúj toho, když se kolivěk ovce obahní a již jehně porodí, tehdy hned jí spolu s jehnětem (jakž prvé napovědíno) do krmníčku k tomu připraveného, mezi plotce odsaď, ze dvojí příčiny. Jedno, ať by se mátě k němu záhé přiznala a jemu přivykala, i ono jí zase častně poznalo. Nebo se někderá, zvláště pak ta podivná a plachá, ve třech nebo čtyřech dnech, a někderá šálená a zlobivá sotvá za jeden tejden, k němu se chce přiznati a jemu jakožto dítěti svému obvykati, z kderéžto příčiny kdyby nebylo častného odsazení a jí skrze pilnost k němu přidržení, muselo by zanedbáním a hladem zamořením drahně jehňat zemdleti i zhynouti. Druhé, že by se k ní hned přisazovalo, anobrž i ovce k němu rukama