[564r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcemnozí mluviechu, že jest umřěl. Mc9,26 Ale Ježíš ujem jeho za ruku, navzdviže jej, an vsta. Mc9,27 A když vjide v duom, učenníci [295] učenníci] + eius lat., nemá var. tajně tázáchu jeho: „Proč jsme my nemohli jeho vyvrci?“ Mc9,28 I vecě jim: „Ten národ ničímž nemuože vyjíti, jediné [296] jediné] giedine rkp. modlitvú a postem.“ Mc9,29 Pak jdiechu odtud, minujíce vlast galilejskú, nechtiece [297] nechtiece] nec volebat lat., nec volebant var. , by jich [298] jich] navíc oproti lat. kto vzvěděl.

Mc9,30 I učieše své učenníky řka [299] řka] + illis lat. , že syn člověčí bude [300] bude] buude rkp. zrazen v rucě lidščiej a zabí jeho, a jsa zabit, třetí den vstane. Mc9,31 Ale oni nerozumiechu [301] nerozumiechu] nerozuniechu rkp., nerozumiechu Vraštil 170, Kyas 166 slovu a báchu sě jeho otázati.

Mc9,32 I přijidú do Kafarnaum. [ A ]text doplněný editorem[302] A] Qui lat. když bychu doma, otáza jich: „Co na cěstě pomlúvášte?“ Mc9,33 A oni pomlkú, nebo sě biechu na cěstě [303] cěstě] + inter se lat. hádali, kto by z nich byl věcší. Mc9,34 A posadiv sě, přivolav dvúnádste vecě jim: „Kto chce býti první, buď [304] buď] buud rkp., + omnium lat., nemá var. poslední a všěch sluha.“ Mc9,35 A pojem pacholíka, postavi jej prostřěd jich. A objem jeho, vecě jim: Mc9,36 „Ktož kuoli jednoho [305] jednoho] giednoho rkp. z takýchto dietek přijme ve jmě mé, mě přijímá. A ktož kuoli mě přijme [306] přijme] przigmie rkp. , ne mne jest přijal, ale toho, jenž mě jest poslal.“

Mc9,37 Otpovědě jemu Jan [307] Jan] + dicens lat., nemá var. : „Mistře, viděli jsme kakéhos, an ve jmě tvé vypúzie diábly. A když za námi jdieše [308] jdieše] non sequitur lat. , bránili jsme jemu.“ Mc9,38 Tehdy Ježíš vecě: „Neroďte jemu brániti, nebo ižádný nenie, který činí divy ve jmě mé, by mohl brzo o mně zle mluviti. Mc9,39 Nebo kto nenie proti nám [309] nám] vos lat. , ten za ny [310] ny] vobis lat. stojí. Mc9,40 A ktož kuoli vám dá píti řěpici vuody studené [311] studené] navíc oproti lat., + frigide var., srov. Mt 10,42 ve jmě mé, že jste vzvolenci [312] vzvolenci] Christi lat. , věrně vám pravi, neztratí své mzdy.“

Mc9,41 „A ktož kuoli pohorší jednoho [313] jednoho] giednoho rkp. z těchto najmenších, ješto u mě věřie, lépe jest jemu, by byl přiložen žrnov osličí k jeho hrdlu i uvržen u moře. Mc9,42 A když tebe pohorší ruka tvá, utni ju. Nebo lépe jest tobě vjíti chromému u věčný živuot, nežli jmajíce dvě rucě, jíti do plamenného ohně, nikdy ne[b]označení sloupce uhašeného [314] neuhašeného] neuhaſſeno rkp. , Mc9,43 [ … ]text doplněný editorem[315] …] ubi vermis eorum non moritur, et ignis non extinguitur lat. Mc9,44 Pakli noha tvá pohoršije [316] pohoršije] pohorſſygie rkp. tebe, otetni ju. Lépe jest tobě belhavému vjíti u věčný život nežli dvě nozě jmajíce býti uvrženu u plamen ohněvý, nikdy neuhašený, Mc9,45 tu, kdež jich črv neumře a oheň neuhasne. Mc9,46 Pakli tvé oko pohoršije [317] pohoršije] pohorſſigie rkp. tebe, vylup je. Nebo lépe tobě šilhavému vjíti do královstvie buožieho nežli dvě oči jmajíce býti uvrženu u plamen ohněvý, Mc9,47 tu, kdež jich črv neumře a oheň neuhasne. Mc9,48 Nebo každý bude [318] bude] buude rkp. ohněm osolen a každá obět [319] obět] + sale lat. bude [320] bude] buude rkp. osolena. Mc9,49 Dobrá věc jest suol. Pakli by suol nebyla slaná, čím jie polepšíš [321] polepšíš] condietis lat. ? Jmějte mezi sobú suol i mír jmějte mezi sobú.“

X.

Mc10,1 A odtud povstav, přijide do krajě židovského za Jordán, i sebrachu sě opět k ňemu zástupi, a jakož obyčěj jmějieše, opět jě učieše. Mc10,2 A přistúpivše duchovníci, tázáchu jeho, jest li lzě muži svú [322] svú] navíc oproti lat. ženu pustiti [323] pustiti] puuſtyty rkp. od sebe, pokúšějíc jeho. Mc10,3 Tehdy on otpověděv, vecě [324] vecě] + eis lat. : „Co jest vám přikázal Mojžieš?“ Mc10,4 Oni pověděchu: „Mojžieš jest odpustil [325] odpustil] odpuuſtyl rkp. napsati list rozvodný a tak ženu [326] tak ženu] navíc oproti lat. propustiti [327] propustiti] propuuſtyty rkp. .“ Mc10,5 Jimžto odpověděv Ježíš, vecě: „K tvrdosti vašeho srdce napsal jest vám to přikázanie. Mc10,6 Ale od počátka stvořenie samcě a samici učinil je buoh.“ Mc10,7 A řekl jest [328] A řekl jest] navíc oproti lat., + Et dixit var. : „Protož opustí člověk otcě i máteř i bude [329] bude] buude rkp. sě přídržěti své ženy, Mc10,8 i budeta [330] budeta] buudeta rkp. dva v jednom [331] jednom] giednom rkp. těle. [ A tak již nejsú dva, ale jedno tělo. ]text doplněný editorem[332] A tak již nejsú dva, ale jedno tělo] Itaque iam non sunt duo, sed una caro lat. Mc10,9 Protož což jest buoh sjednal [333] sjednal] ſgiednal rkp. , člověk nerozlučij.“ Mc10,10 A opět v domu [ o témž ]text doplněný editorem[334] o témž] de eodem lat. jeho učedlníci tázáchu jeho. Mc10,11 I vecě jim: „Ktož kuoli propustí [335] propustí] propuuſty rkp. svú ženu a jinú pojme, učinil jest s ní cizoložstvie. Mc10,12 Pakli žena propustí [336] propustí] propuuſty rkp. svého mužě a s jiným sě svatbí, cizoloží.“

Mc10,13 I nesiechu přědeň dietky, aby sě jich dotekl, ale učenníci přietiechu jim, [ jížto nesiechu ]text doplněný editorem[337] jížto nesiechu] offerentibus lat.. Mc10,14 To když uzřě Ježíš, pohněva