[Bible drážďanská, Markovo evangelium]

Saská státní knihovna – Státní a univerzitní knihovna v Drážďanech (Die Sächsische Landesbibliothek – Staats- und Universitätsbibliothek Dresden) (Drážďany, Německo), sign. O e 85, 558v–569r. Editor Voleková, Kateřina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

slovo, inhed sě pohoršie. Mc4,18 A jiní jsú, ješto sě v trní rosievají, to jsú ti, ješto slovo slyšie, Mc4,19 ale prací tohoto světa i sbožím klamají sě, i jinú tělestnú žádostí, udusie v sobě slovo a budú bez užitka. Mc4,20 A tito jsú, ješto jsú rosieváni na dobrú zemi, ješto uslyšiec slovo, přijmú je a dadie ovoce, jedno třidcětikrát a jiné šestdesátkrát a jiné stokrát.“

Mc4,21 I vecě jim: „Zdali přijde světedlnicě a bude pod kbelec podstrčena nebo pod ložě? Však ju vstavie na sviecen. Mc4,22 Neboť nenie ničehož tak skrytého, by sě nezjěvilo, ani ižádný skutek tak tajný, by na javo nevyšel. Mc4,23 Jmá li kto uši k slyšění, slyš.“ Mc4,24 I vecě jim: „Vizte, co jste slyšěli: Kterú jste měrú měřili, bude vám odměřeno i přidáno. Mc4,25 Nebo ktož jmá, bude jemu přidáno, a ktož nejmá, ač co jmá, bude jemu vzato.“

Mc4,26 I povědě: „Tak jest královstvie buožie jakžto člověk, když mece siemě v zemi Mc4,27 a potom usne v noci a vstane ve dne, a siemě sě zatiem pučí i bude ruosti, a on toho nevie. Mc4,28 Neboť tak země plod dává: najprvé bylinu, potom klas, potom plný užitek v klasu. Mc4,29 A když z sebe provede užitek, inhed lidie přičinie srp, že sě blíží žen.“ Mc4,30 I povědě Ježíš: „Čemu přirovnáme královstvie buožie nebo kterému přísloví přijednáme je? Mc4,31 Jako zrno horčičné, ješto jest vsěno v zemi, menšie jest všěch sěmen, ješto v zemi jsú. Mc4,32 A když sě zarodí, vzejde jako dřěvo a bude věčšie všěch zelin a učiní větvie veliké, tak že pod jeho stieňem mohú ptáci nebeščí bydliti.“ Mc4,33 A takým mnohým příslovím mluvieše jim slovo, jakož slyšěti možiechu, Mc4,34 a bez příslovie nemluvieše jim. A obrátiv sě za sě, svým učedlníkóm všecko vykládáše.

Mc4,35 A vecě jim toho dne, když juž bieše pozdě: „Pojděm pryč.“ Mc4,36 A ostavivše zástup, přijěchu jej k sobě v lodí, a jiné lodie biechu s ním. Mc4,37 I sta sě veliký vicher větrový, tak až vlny padáchu v lodí a lodí plna vody bieše. Mc4,38 A on spáše na svrchku lodie na podušcě. A ubudivše jej, vecěchu jemu: „Mistře, neslušie to k tobě, bychom zahynuli?“ Mc4,39 An vstav popřieti větru a vecě moři: „Ukroť sě!“ I přěsta vietr a by veliké ticho. Mc4,40 A on jim vecě: „Co jste sě lekli? Ješče nejmáte viery?“ A oni sě báchu velikým strachem a mluviechu jeden k druhému: „Kto jest tento, že větrové i moře jeho poslúchá?“

V.

Mc5,1 I přěpluchu přěs zátoku mořskú do krajě genezaretského. Mc5,2 A když vyjidú z lodie, inhed jej potka člověk, vstav z rovóv, s duchem nečistým, Mc5,3 jenž jmějieše své bydlo v roviech, a nemožieše jeho ižádný řetězy uvázati. Mc5,4 Nebo býval jest často řetězy i pútem okován, a všecko jest ztrhal, řetězy i púta zlámal, a ižádný nemohl jeho okrotiti. Mc5,5 A ústavně ve dne i v noci v roviech a po horách bydléše volajě a sám sě kamením tepieše. Mc5,6 Pak uzřěv Ježíšě zdaleka, přiběh pokloni sě jemu. Mc5,7 A zavolav velikým hlasem, vecě: „Co jest tobě do mne, Ježíši, synu buoha vrchnieho? Zaklínám tě buohem, aby mne nenuzil.“ Mc5,8 Vecě jemu Ježíš: „Vyjdi, duše nečistý, z člověka!“ Mc5,9 A otáza ho: „Které tobě jmě jest?“

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 23 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).