[Bible drážďanská, Markovo evangelium]

Saská státní knihovna – Státní a univerzitní knihovna v Drážďanech (Die Sächsische Landesbibliothek – Staats- und Universitätsbibliothek Dresden) (Drážďany, Německo), sign. O e 85, 558v–569r. Editor Voleková, Kateřina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

spravedlných, ale hřiešných.“ Mc2,18 V tu dobu učedlníci Janovi i jiní duchovníci rádi sě postiechu. A přišedše vecěchu jemu: „Proč učedlníci Janovi i duchovníkoví postie sě, ale tvuoji učedlníci nepostie sě?“ Mc2,19 I vecě jim Ježíš: „Zdali mohú synové svatební, pokud jest s nimi ženich, postiti sě? Nebo v kterémž času jmají s sobú ženicha, nemohú sě postiti. Mc2,20 Ale přijdú dnové, když bude vzat od nich ženich, tehdy sě budú postiti v těch dnech. Mc2,21 Ižádný nepřišívá záplaty sprostného sukna k rúchu vetchému. Pakli odščije záplatu novú od vetchého rúcha, věčšie bude roščitina. Mc2,22 A ižádný neleje nového vína v kožěné lavicě vetché, neb by víno rozpučilo lavicě i vylilo sě, a tak by zhynulo víno i lavicě. Ale víno nové v lavicě nové slušie léti.“

Mc2,23 I sta sě opět, když hospodin v sobotu jdieše po polích osáných, tehdy učedlníkové napřěd jdúce, počěchu klasy vymínati. Mc2,24 Tehdy duchovníci vecěchu jemu: „Viz, coť činie tvuoji učedlníci v sobotu, ješto jim neslušie?“ Mc2,25 I vecě jim Ježíš: „Nikdy jste nečtli, což jest učinil David, když jest potřěben byl, lačen jsa sám i ti, kto jsú s ním byli? Mc2,26 Kterak jest všel v duom buoží za Abiatar, kniežěte popového, a chléb obětný jědl, jehožto nebylo lzě jiesti, jediné samiem popóm, a on jemu dal i těm, kto jsú s ním byli?“ Mc2,27 I vecě jim Ježíš: „Sobota jest učiněna pro člověka, ale ne pro sobotu člověk. Mc2,28 A tak jest pán sobotní syn člověčí.“

III.

Mc3,1 I vjide opět do školy a tu bieše člověk, jmajě ruku uschlú. Mc3,2 I jadáchu jeho, zdali by v sobotu uzdravoval, tudy chtiece jeho uviniti. Mc3,3 I vecě člověku, jenž jmějieše ruku uschlú: „Vstaň sěm na prostřěd!“ Mc3,4 A jim povědě: „Slušie li v sobotu učiniti dobřě, čili zle? Duši spasiti, čili zatratiti?“ Tehdy oni pomlku. Mc3,5 A on pohleděv po nich s hněvem, zarmútiv sě pro jich srdcí slepotu, vecě tomu člověku: „Ztiehni svú ruku!“ An ji ztěže, i by jemu zdráva [ruka]text doplněný editorem[62]ruka] manus lat. navrácena. Mc3,6 Pak vyšedše odtud duchovníci, inhed činiechu radu s čeledí Erodovú proti Ježíšovi, kterak by jeho zatratili.

Mc3,7 Tehdy Ježíš s svými učedlníky odjide k moři a mnozí zástupi z Galilee i z Židovstvie jdiechu za ním, Mc3,8 i z Jeruzaléma, i z Idumie, i Zajordánie i těch, jížto biechu v Tyřě i v Sidoně, množstvie veliké, slyšiece to, což činieše, přijidú k němu. Mc3,9 I vecě Ježíš svým učedlníkóm, aby jemu lodí připravili pro zástup, aby jeho neudávil, Mc3,10 nebo mnohé uzdravováše, tak že sě k němu dáviechu, chtiec sě jeho dotknúti všickni, kto jmějiechu bolesti. Mc3,11 A duchové nečistí, když jeho vidiechu, klániechu sě jemu, křičiece a řkúce: Mc3,12 „Ty jsi syn buoží!“ An jim hrozně přietieše, aby jeho neohlašovali.

Mc3,13 Odtud všed na horu, přivola k sobě, kteréž jest sám chtěl, i přijidú k němu. Mc3,14 I uloži, aby bylo dvanádste s ním, chtě jě rozeslati na kázanie. Mc3,15 I da jim moc uzdravovati nemocné a vypúzěti běsy. Mc3,16 I vzdě Šimonovi jmě Petr Mc3,17 a Jakubovi Zebediášovu a Janovi, bratru jeho, vzdě jmena Baranges, to jest Syny hromová, Mc3,18 a Ondřějě a Filipa a Bartolomějě a Matějě a Tomášě a Jakuba Alfeova a Tatějě

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 9 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).