vstavše a k biskupu, kterýž v ty časy tu v Římě bieše, přišedše, svatý křest přijali. A tu jim jiná jména převzděna. Jenž dřieve slul Placidus, tu jemu vzděno Eustachius, jeho hospodyni Teospita a jeho synóm, jednomu Agapitus a druhému Teospitus.
Potom nazajtřie vstav Eustachius a s sebú několiko rytieřuov pojem, jako by opět na lov chtěl, s nimi na les jel. A tu je od sebe na ruozno rozpósobiv, tudiež, ješto se jemu Kristus zjevil, se postavil. A ihned uzřel postavu téhož viděnie jako dřieve. Tehda nábožně na zemi padl, poče se Bohu modliti a řka: Prosím tebe, milý Hospodine, jakož jsi mi slíbil, rač mi zjeviti, co mi se má v budúcích časiech přihoditi! K němužto Hospodin vece: Blahoslavený jsi člověk, Eustachí, že jsi svatý křest přijal a již si nad diáblem svítězil, kterýžto jest tě přelšťoval, toho jsi skrze vieru svatú potlačil. A již se má ukázati viera tvá, neb věz to, že diábel proto, že s jeho zuostal, proti tobě se ostře připravuje. Proněžto musíš mnoho přetrpěti a skrze to vítězstvie korunu sobě obdržeti. A najprvé spadneš neskrovně s světské výsosti a marné chvály u veliké poníženie. Ale opět v duchovniem bohatctví znamenitě povýšen budeš. Protož nikoli se nerozpakuj, aniž tbaj na dřevní světskú chválu, nebo právě takež jako někdajší Job svatý pokúšen budeš. A když mnoho přetrpíš, opět k tobě přijdu a tě k dřevniemu slavnému stavu navrátím. Protož tebe tieži, nynie li chceš ta pokušenie přijieti, čili na skonání svého života! K tomu Eustachius odpovědě a řka: Hospodine, když to tak musí býti, tento čas to na mne přepusť, ale rač pomáhati a silnú pokoru k tomu dáti! Jemužto Hospodin vece: Buď ustavičen, Eustachí, neb má milost vždy stráž bude vašich duší. To řekši Hospodin, na nebesa vstúpil.
A Eustachius, domuov šed, to všecko své hospodyni napořád rozprávěl. Tehda po malých dnech veliký mor na jeho všecky lidi udeři, tak že jeho služebníci, brzce se roznemáhajíc, mřeli a potom koni a veškeren dobytek jemu zahynul. A mezi to jedni zlí lidé, na jeho duom udeřivše v noci, všecko zbožie jemu poplenili. A tak zbožie jeho všecko těch dní roztrháno a rozebráno. Tehda svatý Eustachius s svú paní i s svými syny, nevěda živ, co učiniti, pro veliký stud a hanbu vstav o puol noci i bral se do dalekých vlastí, do Ejipta. A zatiem ciesař i všecka římská kniežata, jeho dlúho ptavše a nikdyž ho nenalezše, velmi jsú jeho želeli, protože byl rytieř velmi vzácný a všemu ciesařovu dvoru zachovalý. A když tak svatý Eustachius s svú čeládkú po cestě jdiechu, k moři jsú přišli a vsedše na jeden koráb i počechu po moři se plaviti a na onu stranu moře se přeplavivše, nemějieše, čím od přívozu zaplatiti. Tehda mořský přievozník poče
