toho dne, jehožto náš Spasitel, na kříži pně, umřel, všecko se povětřie zatemnilo. Proněžto všickni staří mudrci, kteřížto v tom městě, ješto Atenis slove, bydleli, se spolu sšedše, nemohli nalézti, proč by se v tu hodinu slunce zatmělo, neb jest tomu tehdy nebyl přirozený čas. A protož, jakož se v těch knihách svatého Písma v Školastice historii píše, že ti mudrci k tomu cíli přihnáni, že sú řéci musili, anebo Buoh, jenž jest nade vším přirozením nětco trpí, anebo všeho světa přirozenie řád v sobě proměňuje. Potom těch časuov ti mudrci z toho města s měšťany, oltář učinivše, nad oltářem takto napsati kázali: Toto jest oltář Boha ještě neznámého, neb ten tehdy obyčej byl, že nad pohanskými oltáři ve jmě, něhožto oltář byl učiněn, vždy napsali. A když rozliční lidé tu chtěli oběti obětovati, tehdy mudrci bránili řkúce: Tento Buoh našich obětí nepotřebuje, ale klekánie před jeho oltářem a nábožných srdcí pokorné pokloněnie.
Zatiem když v těch časiech svatý Pavel do toho města Atenis přišel, sebravše se mudrci počechu se s ním z Písma hádati a někteří proti němu pomlúvati a řkúce: Najspieš jest tento nových diábluov provolávač, jenž nám zvěstuje jich brzké příštie. A tak se s ním hádajíce, vedú jeho do té ulice, tu, ješto mudrci bydleli. A tu k němu promluvili a řkúce: Nové sú toto věci, ješto nám zvěstuješ. Chcme zvěděti od tebe, odkad to pocházie a neb co se skrze to rozumie. V tu dobu svatý Pavel poče všecky oltáře pohanské ohledovati. A mezi nimi když oltář Boha neznámého nalezl, k nim pověděl a řka: Jemužto jste vy, jeho ještě neznajíce, oltář učinili, toho já vám zvěstuji, že jest pravý Buoh, jenž jest stvořil nebe i země. A to řekl svatý Pavel, obrátiv se k mistru Dionyziovi, jehožto mezi jinými za najučenějšieho měl, otázal a řka: Pověz mi, kteraký jest toto Buoh neznámý? K němužto Dionyzius vece: Toť jest Buoh pravý, jenžto ještě mezi bohy nenie ukázaný. Ale my jeho známe, že má v budúcích časiech na svět přijíti a má na věky jako pravý Buoh kralovati. Svatý Pavel k tomu vece: Člověk li, čili duch jest? Mistr Dionyzius vece: Buoh a člověk jest, a proto neznám jest, neb jeho bydlo v nebesiech jest. K tomu svatý Pavel vece: Tento Buoh jest, jehožto já vám zvěstuji a o němžto já káži, jenž jest z nebes na zemi sstúpiv, na se tělesenstvie přijal, pro hřiešné smrt trpěl a třetí den z mrtvých vstal.
A když tak spolu rozmlúvali svatý Pavel a mistr Dionyzius, pojide jeden slepý před nimi. Tehda mistr Dionyzius k svatému Pavlu vece: Dieš li tomuto slepému ve jméno boha
