lidmi se naň obořiv, svého bratra, svatého Václava, zabil. A ta svatá duše slavně do nebes s svatými anjely vnesena. Potom ta svatá krev, kterážto byla na stěnu stříkla, jako volajíc na vražedlného bratra, za dlúhé časy nižádným činem nemohla shlazena ani setřiena býti.
Potom skrze svatého Václava Buoh zřetedlně v Čechách i v jiných vlastech mnohé divy činil. V tu hodinu, v kterúžto svatý Václav prolil krev svú, zjevil se Spasitel, na kříži pně, králi dačskému a takto k němu mluvě: Chceš li svých hřiechuov odpuštěnie u mne obdržeti, učiň kostel ve jméno mého milého mučedlníka, svatého Václava. Z toho viděnie král se probrav, kostel krásný ve jméno svatého Václava učiniv, slovutně jej nadal. A tu jeho svaté jméno jako i v Čechách u veliké chvále mají až do dnešnieho dne. V těch také časiech ta přezlá svaté viery nenávistnice Drahomíř, pohanka, svatého Václava mátě, všech nevěrných mater zlostný příklad, že se své krvi protiviec, svatého Václava, svého syna, smrt byla zpuosobila, proto božím přepuštěním před Pražským hradem jako ona prokletá města Datan a Abiron se propadla. A ta propast jest zřejmě všem známa až do dnešnieho dne. A ti také ohavní svatého Václava pomocníci rozličnú boží ranú všickni sú hanebně sešli.
Měsiece zářie dne devětmezcietmého na hoře Garganu slavná pamět svatého Michala archanjela, o němžto se takto píše
Slavný hod svatého Michala archanjela a všech svatých anjeluov
