[Pasionál kališnický]

Praha: [Tiskař Pražské bible], 1495. Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. 42 D 36, 254 f. Editoři Stluka, Martin, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

v České zemi zahladila, jakož jest se o to i potom pokusila, kněží z země vyhnavši, kostelní dveře všudy zazditi kázala. To svatá Lidmila zdaleka uznamenavši, na Tetín na hrad se přestěhovala a tu všecku svátost přijemši, svú duši Hospodinu poručila. A v tu hodinu dva nemilostivá katy na její smrt napravena, v jejiem pokoji dveře na ni vyrazivše, beze všeho studu svú milostivú kněžnu nepoctivě trhati počeli. Jimžto ona vece: Co činíte, zdali toho nepomníte, co sem já vám dobrého učinila! To šlechetná světice, jich hřiechu viece než svého bezživotie želejíc, mluvieše. Ale oni nic na to netbali, rúchú jejie hlavy, jejie svaté hrdlo zatáhše, ji zadávili. K nimžto ona, jakž mohúc, vece: É, radějši mi hlavu setněte, ať se v své krvi pro mého Ježíše Krista válejíc, svatých mučedlníkóv korunu obdržím. Na to ti nemilostiví kati nic nepotbavše, jejie svaté hrdlo zatáhše, ji zadávili. A tu duši anjelé vzemše do nebeské radosti nesli.

A potom mnoho svatých divuov Buoh skrze svatú Lidmilu s rozličnými lidmi činil i činí až do dnešnieho dne. A potom po některých časiech svatý Václav jejie svaté tělo z Tetína do Prahy přenesl a u svatého Jiřie v klášteře u duchovních panen poctivě jest pochoval.

Téhož dne v městě Kalcedoní hod svaté Eufemie, děvice i mučedlnice, o niežto se takto píše

Svatá Eufemia byla z Říma kniežecieho rodu. Ta vidúci, ano křesťané veliké násilé trpie za Diokleciána ciesaře, chodieci mezi nimi, je u vieře potvrzováše. A když jednoho času súdce ciesařuov před očima svaté Eufemie rozličně křesťany mučieše i poče svatá Eufemia volati a řkúci: Křivdu mi činíš, súdce, křivdu mi činíš. To súdce uslyšav, uradoval se, mně, by se ona chtěla k pohanským modlám obrátiti, i poče jie tázati a řka: V čem já tobě křivdu činím? K tomu ona odpovědě: Na tomto mi křivdu činíš, že vida mě, dievku urozenú, však lidi neznámé prvé nežli mne před Buoh šleš. K nížto súdce odpovědě: Jáť jsem mněl, by ty se na své urozenie rozpomenúc, k naší vieře se obrátila. A to řekši súdce, kázal ji do žaláře vsaditi. A když ji nazajtřie nesvázanú s jinými svatými

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 24 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).