někteří střiebro, někteří zlaté koruny, chtiec svatému Matúši jako Bohu obětovati. Jimžto svatý Matúš vece: Ctní lidé, co činíte! Jáť Buoh nejsem, ale pravého Boha jsem sluha, Jezu Kristóv. To střiebro a zlato, kteréž jste přinesli, na boží duom obraťte. To oni uslyšavše, ve třidceti dnech krásný kostel Bohu na čest dospěli. V kterémžto kostele svatý Matúš třidceti let slovo božie káže, všecku zemi Ejipskú na vieru obrátil. A ten král Ejippus s svú královnú i se všemi lidmi svatý křest přijal. Jehožto dceru, mladú královnu, kteréto jméno bylo Epigenia, Bohu posvětil a ji nad dvěma sty pannami starostú učiniv, v boží službě zavřel i potvrdil.
Potom po těch časiech v krátkých dnech král Ejippus umřev Bohu se dostal. A potom po něm jeden, jemužto Hirkanus bylo jméno, králem učiněn. Jehožto srdce diábel změnil, tak že poče tu duchovní královnu Epigení, svého náměstka dceru, světsky milovati. Protož pozvav k sobě apoštola, poče jemu slibovati polovici královstvie, chtěl li by tu duchovní královnu ku povolení svatého manželstva naraditi, chtě ji rád za královú sobě pojieti. Jemužto svatý Matúš vece: Učiň tak, jakožť jest dřevní král, tvuoj náměstek, učinil. Přiď v neděli na boží službu do kostela a tu před tú královú uslyšíš, coť budu o svatém manželství mluviti. To král uslyšav s velikým veselím, jedva neděle dočekal, již za to maje v celosti, že ji apoštol k manželství namluví. A když první neděli svatý Matúš před králem i před tú duchovní královú a přede všemi lidmi o svatém manželstvu krásné kázanie učinil, poče jeho král s libostí poslúchati a jeho velmi chváliti. Potom svatý Matúš, o manželství domluviv, kázal všem znamenitě mlčeti i poče k nim takto mluviti: Kterakžkolivěk, jakož jste slyšeli, svatého manželstva stav i zákon jest Bohem ustavený i potvrzený a zvláště, ktožť jej právě držie, však to také všichni vězte: By byl kto tak všetečný, že jsa sluha králuov, směl by královu chot sobě pojieti, netoliko králova hněvu, ale i ohavné smrti byl by hoden! Ne proto, že sobě jest ženu pojal, ale proto, že svého krále chot pojieti směl. Takež ty, králi, věda to jistě, že tato duchovnie králová Bohu v službu jest posvěcena, kterak ty ji smieš za manželku pojieti! Tu řeč král od apoštola uslyšav, u veliké náhlosti se rozhněval. Ale svatý Matúš královnu Epigení s jinými děvicemi požehnav, jich v svaté pokoře potvrdil. A když svatý Matúš, mši odslúživ, podlé oltáře stoje, ruce spěv, Bohu se modlil, poslal král kata, kterýžto zzadu přistúpiv, mečem svatému Matúši hlavu sťal. A ta duše vzata do nebeského královstvie.
Potom král vida, že nemuož nižádným obyčejem královny Epigenie k manželstvu obrátiti, ten duom, v němžto ona s jinými pannami bydlila, velikým ohněm obklíčil, chtě je všecky spáliti. V tu hodinu svatý Matúš, té duchovnie
