slavnějí ukazoval.
A když jednú v jeden čas ten novokřtěný hospodář svatého Matúše, svého hostě, otázal, odkud by tolik jazykuov uměnie jměl, svatý Matúš jest jemu odpověděl a řka: Mám já to od Ducha svatého, jenžto v naše srdce z nebes vstúpiv, mě s jinými Jezu Kristovými učedlníky rozličným jazykuom naučil jest, aby jako oni staří lidé, proti Bohu zpýchavše, babylonskú věži zvýši do nebes dělajíc, pro smiešené řeči proměnu hanbou jsú od toho diela pustili. Takež světí apoštolé skrze uměnie rozličných jazykuov věži svaté viery ne kamením, ale svatými skutky vysoko vzdělali. Proněžto lidé, v Buoh věřiece, do nebes vcházeli. Netáhl jest toho svatý Matúš dořéci, až jeden posel přišed, poče svatému Matúši praviti, že dva ta čarodějníky Zaroes a Arfaxat dvě veliké sani s sebú vedúc jdeta, kterýmžto saniem plamen smrdutý jako síra z úst i z chřiepí plápolaje, mnoho lidí do smrti zabíjel. To svatý Matúš uslyšav, znamením svatého kříže se požehnav, proti nim bezpečně vyšel. Jehožto jakž brzo ty sani uzřechu, tak před jeho nohami padše, spáti počeli. Tehda těm čarodějníkuom svatý Matúš vece: Kde jest vašich čáruov řemeslo, to již nynie ukažte! Vzbuďte své sani proti mně, muožete li, ale to vězte, bychť byl za to Hospodina poprosil, to, což ste chtěli nade mnú učiniti, to by se bylo nad vámi stalo. V tu dobu, když množstvie lida na dívanie k nim se sešlo, kázal boží mocí svatý Matúš těm saniem pryč zajíti. A ihned ony, nižádnému nic neuškodivše, pryč zašly.
V tu dobu svatý Matúš, obrátiv se k lidu, poče o rajské rozkoši krásně mluviti a kterak jest pro hřiech první otec lidského národa Adam odtud vyhnán, ale skrze Kristovo narozenie a jeho svaté krve prolitie k rajským bydlóm lidský národ opět jest navrácen. A když tak svatý Matúš o svaté vieře zvučně lidem kázal, pojide veliký ryk, ano dvořané a jiní lidé syna králova tepruv umrlého žalostivě pláčí. Jehožto když ta dva čarodějníky vzkřiesiti nemohli, počechu rozliční lidé královi raditi a řkúce: Muož li to, králi, býti, že tvuoj syn pochvácen i usazen mezi bohy. Protož nic lepšieho nenie, než učiň svému synu chrám krásný a jeho obraz k modlení. Potom ihned po té řeči onen novokřtěný, svatého Matúše hospodář, kázal těch dvú čarodějníkuov střieci a svatého Matúše pozvati. Kterýžto přišed, prvé se Bohu pomodlil, toho syna králova z mrtvých vzkřiesil. Proněžto té země král, jeho otec, jemužto jméno bylo Ejippus, po všech vlastech okolních po posléch vzkázal a řka: Přiďte všichni, ktož chtie divnú věc viděti. Uzříte Boha, an v člověčí tváři divné věci činí. To lidé uslyšavše, z dalekých vlastí s velikými dary jsú přijeli i přišli, nesúce drahé dary, někteří
