Kristoforus, neb jest Jezu Krista nosil dvojím činem. Najprvé přes vodu na plecí a druhé skrze vieru v srdci. O jeho svatém životě takto se píše, že byl rodem z té země Kanaan, postavy byl vysoké, dvanácti loket zvýši. A když s jedniem králem bydlil, padlo jemu na mysli, aby nižádnému neslúžil než tomu, ktož by najvětčí král na tomto světě byl.
V těch časiech jednoho mocného krále přišed ke dvoru se přikázal. O tom králi tak tehdy lidé mluvili, že by nebylo mocnějšieho na světě. Přihodi se jednú, že toho krále jeden smiešil dvořsky v jedné piesni, před králem zpievaje, diábla často jmenoval. A kolikrát ďábla pojmenoval, tolikrát se král svatým křížem požehnal. To Kristoforus uznamenav, velmi se tomu podivil, krále toho otázal, co by skrze to znamenie mienil. Tehdy král dlúho se bránil, nechtě mu pověděti. Tu jemu svatý Kristoforus vece: Nepovieš li mi, u tebe déle neostanu. To král uznamenav, jemu pověděl a řka: Když bez toho nechceš býti, věz to, že kolikrát ďábla slyším jmenujíce, tolikrát se tiem znamením žehnám, boje se, aby nade mnú své moci neukázal. K němužto svatý Kristoforus vece: Když ty se diábla bojíš, tehda jest znamenie, že jest mocnější než ty, a tak já omýlen sem úmyslem svým, že neslúžím najmocnějšiemu, protož jdu od tebe a diábla sobě pána pohledám.
A když tak cestú šel od toho krále, uzřel veliké množstvie rytieřstva. Mezi nimižto bieše jeden hrozný, a to bieše diábel, kterýžto k Kristoforovi přistúpiv, kam by šel, tázati počal. K němužto Kristoforus vece: Jdu, hledaje diábla, sobě pána. K němužto ten vece: Já sem ten, jehož ty hledáš. To uslyšav Kristoforus, uradoval se a ihned se jemu přikázal. A když jsú spolu po cestě šli, kříž na cestě uzřevše. Tehda se ďábel užasl a podál s cesty vystúpil a nesnadně skrze trnie a býlé s Kristoforem k cestě se vrátil. Tomu se Kristoforus podiviv, poče tázati, proč by byl s dobré cesty na stranu vyvinul a po nesnadné cestě šel. A když jemu diábel nechtěl toho pověděti, Kristoforus k němu vece: Nepovieš li mi, chci od tebe ihned pryč jíti. Proněžto diábel musil jemu pověděti a řka: Byl jeden, jemužto Kristus dějí, jenž byl na kříž vzbit, jehožto znamenie velmi se bojím a od něho se vzdáliti musím. K němužto Kristoforus vece: Tehda ten Kristus mocnější jest než ty, jehožto se znamenie tak velmi bojíš. Opět sem na svém úmysle omýlen, že neslúžím najmocnějšiemu. Aj toť, od tebe jdu a toho Krista hledati musím. Odtud šed, mnoho časuov Krista hledal, až jednú k jednomu pustenníku přišel, kterýžto jemu o Jezu Kristovi mnoho pravil a jej v svaté vieře potvrdil. A potom ten pústenník pověděl mu řka: Ten král Kristus, jemužto slúžiti žádáš, té službě chce, aby se člověk často postil. K tomu Kristoforus vece: Což mu libo jiného, učiním, ale postiti se nemohu. Pústenník vece: Ale musíš se mnoho modliti. K tomu Kristoforus vece: Ani viem, co jest
