[Pasionál kališnický]

Praha: [Tiskař Pražské bible], 1495. Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. 42 D 36, 254 f. Editoři Stluka, Martin, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

obličej otci uvrhla a řkúc: Nešlechetný násilníče, jez maso, ještoť jest od tebe pošlo. Tehda otec káza ji na kolo položiti a vezpod oheň zanietiti, aby lépe plápolal olejem skropovati. V tu dobu plamen, na vše strany se rozšířiv, puoldruhého tisíce lidu spálil. To otec její vida, jednokrát mněl, by se kúzedlně bránila, káza ji opět do žaláře vésti. A když by o prvospiech, kázal panošém svým, aby jí veliký kámen k hrdlu přiviežíc, v moře ji uvrhli. A jakž to učinichu, tak anjelé ji mezi se uchopichu. A v tu dobu Ježíš Kristus u veliké světlosti sstúpil k ní s nebes a tu ji v moři pokřtil a řka: Já tě křtím v Bohu, Otci mém, a ve jméno Jezu Krista, Syna jeho, i v Duchu svatém. A ihned ji svatému Michalu archanjelu poručil a ten ji na suchú zemi vyvedl z moře. To její otec uslyšav, v čelo se hněvy tepa, takto mluvil: Kterým to kúzlem činíš, že i v moři kúzedlnú moc ukazuješ? K němuž ona vece: Ó, nešťastný a nemúdrý, od Jezu Krista sem tu moc přijala. Tehda ji opět kázal otec do žaláře vésti a tu jí ráno kázal hlavu stieti. Té noci, ze spanie vstavše, otce jejieho Urbana, náhlú smrtí an umřel, nalezli. Miesto něhožto opět velmi zlý súdce jménem Dius v ni se uvázal, kolébku železnú v ohni rozpálivše, s olejem a s smolú připravivše, svatú Kristinu v ni vložili, i kázal ji čtyřem mužóm kolébati, aby tu spieše životem konala. Tehda Kristina poče Boha chváliti a řkúc: Nedávno mě Hospodin skrze svatý křest sobě urodil, a protož chce, aby mě jako dietě kolébali. Tu se soudce rozhněvav, kázal její hlavu oholiti a tak přese vše město svlekše nahú před modlu vésti. Tu ona boží mocí kázala, že modla padši na mnoho se kusuov roztroskotala. To uslyšav soudce, hořem ihned umřel. Miesto něhožto ještě horší soudce vstal, jemužto Julián řiekali. Ten pec upáliti kázal a do nie svatú Kristinu vsaditi. Tu pět dní s anjely pozpěvujíc, bez úrazu odtud vyšla. To uslyšav Julián, vše to, že kúzlem činí, mněl, kázal svému kúzedlníku, aby haduov a ještěruov nadělal a na ni pustil. Ti jí hadové neuškodili, protož soudce poče k svému kúzedlníku řéci: Proč haduov nerozdráždíš? Však si mistr. Tehdy on přistúpiv hady rozdráždil a ihned tu hadové čarodějníka až do smrti uštípali. Tehda svatá Kristina boží mocí těm haduom kázala na púšť se bráti a čarodějníka vzkřiesila. V tu dobu Julián kázal jejie prsi a jazyk vyřezati, avšak pro to svatá Kristina mluvenie neztratila a svuoj jazyk uřezaný pochopivši, Juliána jím v obličej udeřila a jemu oko vyrazila. Tu se Julián rozhněvav, dvě střele v srdce jejie a jednu v bok vstřelil a ihned svatá Kristina duši pustila. To se jest dálo od božieho narozenie sedm a osmdesáté ke stu let za ciesaře Diokleciána.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).