sva[19r]číslo strany rukopisutý, nebo umenšeny[130]umenšeny] na razuře mladším písmem sú pravedlnosti[131]pravedlnosti] -d- nadepsáno korektorem ot synóv člověčích. Ps11,3 Ješutná[132]Ješutná] Aegſſiutna rkp., -g- podtečkováno, špatně doplněná majuskule mluvili jednak prokní k bližniemu svému, rty ducholové, v srdcu a srdcem mluvili sú. Ps11,4 Zatratí[133]Zatratí] Disperdat lat. hospodin rozličné rty ducholové[134]ducholové] + et lat., nemá var., jazyk zlostiv[135]jazyk zlostiv] linguam magniloquam lat., linguam maliloquam var.. Ps11,5 Jišto řekli sú: „Jazyk náš vzvelbíme, rty našě ot nás sú. Kto náš hospodin jest?“ Ps11,6 „Pro hubenstvie pracných a vzdychánie[136]vzdychánie] wzdaychanye rkp., první -a- vyradováno chudých nynie vstanu,“ die hospodin. „Vložu v uzdraveňú, věrně zděju v něm.“ Ps11,7 Mluva božé, mluva čistá, střiebro ohněm skušováno, seznáno země, čištěno[137]čištěno] cieſſtie rkp., na razuře mladším písmem sedmkrát. Ps11,8 Ty, hospodine, schováš ny a ostřěžeš ny ot narozenie toho na věk. Ps11,9 V ochodě nemilostiví chodie, podlé mnostvie výsosti[138]mnostvie výsosti] altitudinem lat. tvé rozmnožili sú[139]rozmnožili sú] multiplicasti lat. syny ľudské.
XII.[140]XII.] připsáno na okraji
Ps12,1 Dokovad[141]Dokovad] v lat. předchází In finem. Psalmus David, hospodine, zapomínáš[142]zapomínáš] + me lat. do koncě, dokovad otvracuješ obličej svój ote mne? Ps12,2 Kak dlúho uložu rady v duši méj, bolest v srdcu mém přěs den? Ps12,3 Dokovad povyšovati sě bude nepřietel mój nade mnú? Ps12,4 Vzezři[143]Vzezři] werſi rkp., -z- -z- nadepsáno korektorem a uslyš mě, hospodine bože mój.
