[145r]číslo strany rukopisua jediného[2272]jediného] giedineho rkp. syna, TeDeum1,13 svatého a utěšitele ducha. TeDeum1,14 Ty král chvály, Kriste, TeDeum1,15 ty věčný[2273]věčný] wieczi rkp. si otcóv syn, TeDeum1,16 ty, k vysvobozeňú příjemcě člověka, neuhrozil si dievčí život, TeDeum1,17 ty z přěmoženie smrti pekelné[2274]smrti pekelné] mortis aculeo lat. otevřěl si věřúcím[2275]věřúcím] -cim nadepsáno královstvie[2276]královstvie] krowſtwie rkp. nebeské. TeDeum1,18 Ty na pravici božie sedíš v chvále otcovéj, TeDeum1,19 súdcě věřitedlen si býti příchoz. TeDeum1,20 Tebe proto prosímy, sluhám tvým spomoz, ježto si drahú krv́ú vykúpil. TeDeum1,21 Věčnú kaž [s ]text doplněný editorem[2277]s] cum lat. svatými[2278]svatými] ſwatim rkp. tvými chvalú obdarovati. TeDeum1,22 Zdráv učiň ľud tvój, hospodine, a požehnaj dědičstv́u tvému TeDeum1,23 a vládni jimi a vzpodejmy jě až u věk. TeDeum1,24 Po všě dni chválíme tě TeDeum1,25 a slavíme jmě tvé u věk i u věky věkóm. TeDeum1,26 Rač, hospodine, dne tohoto bez hřiecha ostřieci ny. TeDeum1,27 Smiluj sě nad námi, hospodine, smiluj sě nade mnú[2279]nade mnú] nostri lat.. TeDeum1,28 Buď milosr[145v]číslo strany rukopisudie tvé, hospodine, nad námi, jako sme úfali v tě. TeDeum1,29 V tě, hospodine, úfal sem, nebudu pohaněn u věky.
CantL1,46 Velbí dušě má hospodina CantL1,47 i radoval sě duch mój u bozě, spasiteľu mém[2280]mém] memu rkp.. CantL1,48 Nebo obezřěl poníženie roby své: nebo aj zři, z toho blahoslavenú mě dějú všickni národové, CantL1,49 nebo učinil mi[2281]mi] upraveno radací z pův. mie veliká, jenž mocen jest, i svaté jmě jeho CantL1,50 a milosrdenstvie jeho ot narozenie do narozenie bojúcím sě jeho. CantL1,51 Učinil moc v rameni svém, rozprášil pyšné mysľú srdcě svého. CantL1,52 Ssadil mohúcie [s ]text doplněný editorem[2282]s] de lat. stolicě i povýšil ponížené. CantL1,53 Lačné naplnil dobrých a bohaté opustil jěšutny. CantL1,54 Přijal Muž vidúcí boha[2283]Muž vidúcí boha] Israël lat., dietě své, rozpomanuv milosrdie svého, CantL1,55 jakožto mluvil jest k otcóm našim, Abrahamovi i pokole[146r]číslo strany rukopisuňú jeho u věky.
CantL2,29 Nynie pustíš[2284]pustíš] dimittis lat. sluhu tvého, hospodine, podlé slova tvého u pokoju, CantL2,30 nebo sta viděle oči moji spasenie tvé, CantL2,31 jež si přihotoval přěd obličějem svého[2285]svého] omnium lat. ľuda: CantL2,32 světlo k zjěveňú národóv a chválu ľuda tvého, Mužóv vidúcích boha[2286]Mužóv vidúcích boha] Israël lat..
SymbAth1,1 Ktož koli chce spasen býti, mimo vše potřěbno jest, aby držal křěsťanskú vieru. SymbAth1,2 Južto jedno ač kto cělú a neposkvrněnú zachová, bez pochyby u věky zahyne. SymbAth1,3 Ale viera křěsťanská tato jest: ať[2287]ať] abi rkp. jednoho boha v trojici[2288]trojici] trogy rkp. a trojicu v jednosti[2289]jednosti] giednoſti rkp. čstíme, SymbAth1,4 ani pohaňujúce osobóv, ani podstavy rozkodlučujúc. SymbAth1,5 Nebo jiná jest osoba otcě, jiná syna, jiná svatého ducha. SymbAth1,6 Ale otcě a syna a svatého ducha jedno jest bostvie,
