jeho, přichoďúcích jako búřě k rozpuzeňú mě. Radost jich jako jeho, jenž požierá chudého v skryťú. CantHab3,15 Cěstu učinil si na mořu koňóm tvým, u blátě vód mnohých. CantHab3,16 Slyšal sem a smúcen jest život mój, ot hlasu vztřásla sta sě rty má. Vejdi hnilost v kostech mých a pod mě lez, abych otpočinul v den zamúcenie, abych všel k ľudu ku přěpásaňú našemu. CantHab3,17 Dřěvo fíkové nevzektve a nebude plodu u vinniciech. Selže dielo olivetí a sěmena nepřinesú krmě. Vystřěžen bude z ovčincě brav a nebude bravěte u jeslí. CantHab3,18 Ale jáz v hospodinu veseliti sě budu a vzraduju sě u bozě Ježúšu mém. CantHab3,19 Bóh hospodin síla má a ustaví nohy mé jakožto jelenové. A na výsosti mé dovede mě, vítěz v slavách zpievajúcieho.
CantDt32,1 Slyšte, nebesa, jež vzmluv́u, slyš země slova úst mých. CantDt32,2 Vzrosť ve dščováňú učenie mé, plov jako rosa mluva má, jakožto přieval nad býlé a jako krópě na trávu, CantDt32,3 nebo jmě božie vzovu. Dajte velebnost bohu našemu. CantDt32,4 Božie svrchovaná [jsú diela a všěcky cěsty jeho]text doplněný editorem[2182]jsú diela a všěcky cěsty jeho] sunt opera et omnes viae eius lat. súdové. Bóh věrný a beze všie zlosti, pravý a upřiemný. CantDt32,5 Shřěšili sú jemu a ne synové jeho v smradiech, ščědie zlé a proměněné. CantDt32,6 Toto navracuješ hospodinu, ľude nesmyslný a nemúdrý? Čili ne on jest otec tvój, jenž vládne tobú i učinil a stvořil tě? CantDt32,7 Pamětiv buď dnóv starých, pomysl o národiech vláštích. Otěž otcě tvého a zvěstuje tobě, věčšie tvé a povědie tobě. CantDt32,8 Kdažto rozdělováše Najvyšší ščedie, kdažto rozkodlučováše syny Adamovy, ustavil cíle sňatkóm vedlé počta synóv Vidúcích
