Faraon s vozy a s koníky svými u moře i svedl na ně hospodin vody mořské, ale synové Vidúcí boha chodili sú po sušě u prostřěd jeho.
CantHab3,1 CantHab3,2 Hospodine, uslyšal sem slyšěnie tvé i bál sem sě. Hospodine, dielo tvé, u prosědcě let obživ je. U prosědcě let známo učiníš, když hněviv budeš, milosrdie rozpoměneš. CantHab3,3 Bóh ot poledne příde a svatý ot hory Faraon. Přikryla jest nebesa chvála jeho a slávy jeho plna jest země. CantHab3,4 Stvěnie jeho jako světlost bude, rohové v rukú jeho. Tam skryta jest silnost jeho. CantHab3,5 Přěd obličějem jeho pójde smrt. Výde diábel přěd nohy jeho, CantHab3,6 stal jest i změřil zeḿu. Obezřěl i rozvázal národy i zetřěny sú hory světa. Nakřiveni pahorci světa ot cěst věčnosti jeho. CantHab3,7 Pro zlost viděl sem stanovišče múřínská, smúceny budú kóžě země madianské. CantHab3,8 Čili v řěkách hněviv si, hospodine, nebo v řěkách rozľúcenie tvé, nebo zamúcenie tvé u mořu? Jenž vsědáš na koně tvé a čtvernosti tvé uzdravenie. CantHab3,9 Vzbudě vzbudíš lučišče tvé, přísahy národóm, ježto si mluvil, řěky zemské rozdělíš. CantHab3,10 Viděly sú tě i žělely sú hory, chvat vód minul jest. Dala propast hlas svój, výsost rucě svoji vzpodvihla. CantHab3,11 Slunce a měsiec stály sú u přiebytcě svém, v světlosti střěl tvých pójdú, v světlosti blýskotnéj kopie tvého. CantHab3,12 V snízaňú potlačíš zeḿu, v rozľúceňú vzhrzěj národy. CantHab3,13 Vyšel si v zdravie ľuda tvého, u zdravie s mazaným tvým. Udeřil si hlavu z domu nemilostivého, obnažil si základ až do hrdla. CantHab3,14 Zlořěčil si žezla jeho, hlavě bojujúcích
