[164v]číslo strany rukopisuvšecka kóže. A napie li sě kto jie, bude vracěti, až i umře.[60]K. Tuček uvádí, že se jedná o melanterit.
Melochitescizojazyčný text
Melochit jest temné zelenosti, ten jest stráž[61]„r“ je nadepsáno touž rukou dětiný i v mateřině životě a v kolébcě.[62]K. Tuček uvádí, že se jedná o malachit.
Nikomar[p]Nikomar] Iavnar týž jest, jižto alabastr jest, kámen veliký bielý jako kost, ten nedá sě zsmrděti ni zkaziti ijednéj věci, jíž v něm položí, a proto z něho rovy a pušky činie.[63]V rukopise je tento kámen omylem zařazen do předešlého odstavce, ke kameni melochit.
Nadar jest bez mála jenž i botrax. Ten jest dvojie barvy, jeden jest, jako by v mléko vlili krve, i přěmohlo mléko. Druhý jest ovšem črný, a některý má žábu[64]v rukopise zapsáno „zawu“; záměna „b“ a „w“ je v rukopise poměrně častá a souvisí s výslovností hlásky „v“ vypsanú na sobě. Ten kámen vynímají z bufie hlavy[q]hlavy] hlawye. Toho kamení zkušují takto: položie jej přěd bufu, a jest li pravý, podejmúce sě i dotkne sě jeho usty. Ten při jedu promění svú barvu, že jenž jest čern, bude rozličné barvy. Držíš li jej v rucě, ožže tě v rukú. Při jedu ten kámen dobr jest, sčestie dobré dává a sbožie plodí. A drže jej pod jazykem, což u koho požádáš, v tom tobě neodpovie.[65]K. Tuček uvádí, že se jedná o limonit.
Onyxcizojazyčný text
Onyx jest barvy černé a má pruhy bielé. To jest kámen zlobivý, nebo pěstúna svého činí strašna a smutna. V noci sny dává hrozné. Nalezují jej rozličné barvy v žilkách. Ale vešdy jest člověčiemu nehtu podoben.[66]K. Tuček potvrzuje, že se jedná o onyx.
[Onychin]text doplněný editorem
Pravie, že ten kámen činí sě mezi dřievím, jenž onyka slove. A proto vonie. Když jej na uhlé vrhú, ten kámen, okolo chodě, cídí je.[67]V rukopise omylem zařazeno k předchozímu odstavci.
Obralin jest kámen černý, temný a pruhy jmá bielé a zelené. Dobr jest proti všěm nemocem, jenž oko móž jmieti, činí pěstúna nevidoma.[68]K. Tuček uvažuje, že se jedná o jaspis, achát či buližník.
Orixcizojazyčný text
Oryč jest dvój, červený a černý, oba s jedny strany hladka a světla[69]„t“ nadepsáno touž rukou a s druhé krúpnata a temna. A když jej panna u sebe nosí, nikdy nepočne. A jestliť těžka, jakž jej přijme, také ztratí dietě.[70]K. Tuček uvádí, že se snad jedná o hematitový lebník.
