[DD]O umučení Páně 3 Rozmnož z miłosti své
v lidu království své svaté,
ó, dejž průchod słovu svému,
požehnání přisłuhování tvému.
4 Kraluj sám nad námi,
zustaň do skonání s námi,
zahłaď učení ďábełská,
obrať k pravdě a naprav srdce lidská,
5 ať srdcem i hłasy
chválíme tě po vše časy,
dejž nám se zde hodně ctíti
a po smrti do słávy rač přijíti.
V Zelený čtvrtek
F XVI O Jidášovi
[1]text doplněný editorem[726]V prameni není obsaženo.[#]obrázek nebo jiný grafický prvek[727]První sloka je vytištěna pod notovým zápisem. Pán[728]Pán: PAn Jezukrist, miłý Spasitel,
když posełství své dokonati měł
smrtí svou přetěžkou,
za hříchy světa naň vzłoženou,
ráčił se přibrati
do Betany, tam s svými miłými hodovati.
2 Tu Maria, šlechetná žena,
mastí drahou, kterouž z nardu měła,
poctivě a vážně
mazała nohy svaté Páně,
vłasy vytírała,
až se vůně po všem domu libě rozmáhała.
3 Což činiła z srdce čistého,
znamenajíc smrt i pohřeb jeho,
v níž neměł zustati,
ale přesłavně z mrtvých vstát;
a v tom masti drahé
v zásłuze své připraviti domu, cirkvi svaté.
4 Hned se tu pokrytec ten zjevił,
Jidáš, jenž dobrému odporen był,
toužił, že zmrháno,
což (pry) mohło býti prodáno
a rozdáno chudým,
v tom ne chudých želev, ale kořisti měšců svých.
5 Neboť jej ďábeł již pojał był
a łakomou žádostí opojił,
aby svého Pána
pro mrzkou kořist měł prodajna
i smłouvu s Židy vzał,
kterak by ho samého bez zástupu jim vydał.
