i z slitování [281]číslo strany rukopisu[U]B X svého,[144]Následující tři verše jsou v prameni označeny symbolem pro repetitio, tj. Rº.

rač Duchem svým navštíviti

a proti hříchům zmocniti,

v Kristu ospravedlniti.

B X Vyznání hříšnosti své a bíd svých

[1]text doplněný editorem[145]V prameni není obsaženo.[#]obrázek nebo jiný grafický prvek[146]První sloka je vytištěna pod notovým zápisem. Hříšnost svou náramnou všickni smrtedlní znejme

a k vinám svým se přiznávejme,

kteréž se převelmi rozmnožiły

a všecko těło náše i duši zprzniły.

2 Řkouc: „Aj, my všickní v nepravosti jsme počati,

hříchem jsouc Adamovým jati,

ano i v moc ďábłovu sme přišli

a hned z svých rodičů hříšníci na svět vyšli.“

3 Ó, jak jest přetěžké náše to prohříšení,

jenž bez našeho ucítění

jednoho každého mocně jało,

ano dřív, než sme se počali, nás čekało?

4 Pro něž sme před Pánem Bohem všickní nehodní

i k skutkům dobrým nezpůsobní

a jsouce tak velmi porušeni,

nemáme práva než k věčnému zatracení.

5 Aj, jižť sme manové ďábłoví učiněni,

byvše v svobodě postaveni

a panovníci tvoru zemského,

słužebníci toliko Boha nebeského.

6 Byliť sme ctí, słávou od Boha oblečeni,

již sme z toho všeho svlečeni

pro to Adamovo prohřešení,

z něhož jde účastnost[147]účastnost: včaſtnoſt na všecko pokolení.

7 Z ráje příbytku rozkošného sme vyhnáni

a ve mnohé bídy vydáni,

z nichžto płáč a kvílení pochází,

každý čłověk na těžké zámutky přichází.

8 Jižť mnohé stvoření každého z nás sužuje,

v těžké nevole přivozuje,

v nezdraví a v nemoci uvodí,

v mnohou škodu, nezpůsob až k smrti přivodí.

9 Musíme hład, žízeň, horko, zimu trpěti

a všech [282]číslo strany rukopisu[V]O bídách lidských nepohodlí pojměti!