přemyšlovał,

srdcem oblibovał

každé vyrčení,

v skutečném činění

vedł k doplnění.

4 Podnikł obřízku,

s rodiči šeł k svátku,

až také i křest,

znaje v tom Boží čest,

důvěrně přijał,

Jana za něj žádał,

vše z posłušenství.

5 Ač se Jan styděł,

že toho křtíti měł,

jenž był bez viny,

Syn Boží jediný,

však jeho słovem,

jsa o tom vyučen,

był mu povolen.

6 Hned jakž pokřtěn był

a z vody vystoupił,

samo od sebe

odevře se nebe,

Duch svatý brzce

jako hołubice

tu na něj zstoupił.

7 Též hned z výsosti

hłas plný miłosti

od Otce vydán,

od přítomných słyšán:

„Aj, toť jest Syn můj,

v němžto všecken Duch můj

rozkoše své má.“

8 Tak kdož svědectví

jeho účastenství

v cirkvi chce míti,

musí pokřtěn býti

ve jméno Jeho

i Otce miłého,

Ducha svatého.

9 Kdož tak křest mají,

z víry ostříhají

se od skutků złých

a hříchů všelikých,

majíť svědectví

Božího synovství,

v nebi dědictví.

10 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek Ó, budiž z tvého

koupele svatého,

jejžs nám připravił

a Synem osłavił,

Otče, s Synem svým,

též i Duchem svatým

na věky chváła.

E XIV O pokušeních od ďábła {Notou: Jestiť psáno dávním rokem}marginální přípisek soudobou rukou

[1]text doplněný editorem[552]V prameni není obsaženo.[#]obrázek nebo jiný grafický prvek Pán Ježíš po svém pokřtění

puzen na poušť k pokušení,

v kterémž za čtyřidceti dní

jsa, půst ráčił držeť zvłáštní.

2 O tom svatý Lukáš píše,

že v těch dnech Pána Ježíše

ďábeł na poušti pokoušeł,

na něm nic svého nenašeł.

3 Mojžíš nejprv, pak Eliáš

postili se takový čas,