od těch, jenž moc královskou

drželi, také kněžskou,

dveřmi v ní nevšedše.

4 Kteříž z moci císaře,

pána pohanského,

měli kněží i krále

Bohu nemiłého.

Na nichž było splněno,

což Bohem povědíno:

Kralujíť beze mne,

sami sebe pasouce,

stádu mému škodíce,

knížata nepravá

5 tiť sou, jenž se pozdvihli

proti Hospodinu,

bezbožně se złobili

proti jeho Synu.

Ihned jakž se narodił,

od mudrců jim zjeven był,

král o něm ukłádał,

řka se k němu přijíti

a jemu též kłaněti,

byť ho zamordovał.

6 Před nimiž se skrývali

miłovníci Krista,

otec, matka s nim ušli

z Judstva do Ejipta.

Král se velmi rozzlobił,

syny království hubił

vstekle, bez lítosti,

jemuž byli povolní

pochlebně připojeni

starší izraelští.

7 Jichž otcové též byli

ukrutní vrahové,

svatým se protivili

kněží i králové,

proroky mordujíce,

poctu Boží měníce,

bezbožní dělníci,

majíce býti Boží,

tožť vlci v ovčí koži,

z šelmile zvěř lítá.

8 Těchť nikdy ovce Boží,

kdyžkoli povstali,

jakž o nich Kristus svědčí,

hłasu nepřijały.

Radče od nich trpěły,

než by co učiniły

proti Bohu svému,

zákon Boží rušíce,

złému povolujíce,

błudným lidem k vůli.

9 Na něž vše złé pravili

nedůvodně łestně,

vše, což sami činili

v slepotě své zcestně,

i to, že by bouřili,

proti chrámu młuvili

i svatému městu,

když hříchy jich trestali,

zvłášť na kněžích a králi,

takť se stało Kristu.

10 Aj, totoť se vše dáło v zákoně figúry

a k naučení napsáno

nové cirkvi víry,

žeť se též na skonání

a pod víry vyznání

v světě bude díti,

když to pohanstvo v chrámu,

protivné Kristu Pánu,

uzříme moc míti.

11 Jenž odpůrcím Kristovým,

totiž antikristem,