ctných a udatných dievek, kteříž sú mohli utéci do města, utekli sú a město o sobě pevně zavřechu, poňavadž již Trojánští nemají vyjiežděti viece s kým k boji proti Řekóm.
Počínají se devátémezcietmé knihy této Kroniky trojánské o rokování mezi Řeky a Trojánskými, na kterémžto rokování jednána jest zrada a úklad toho slavného a velebného města Trojánského od jeho služebníkuov
Trojánští, zavřevše již všecky brány, u veliké tesknosti a žalosti přebývají, poňavadž již ižádné ovšem pomoci odnikudž nečekají. Protož již jiného nic na práci nemají, než aby města ostřiehali. A protož věrné a ctné stráže zjednachu k tomu, vědúce, že mají okolo města zdi převysoké a tlusté, že jich nižádný nemohl by dobyti malú obranú osazených a že by na věky věkuov před Řeky mohli v něm bezpečně přebývati, když by v něm toliko zásobu od jiedla a pitie měli. A protož již jiné ponechavše žalosti, jedno smrti té věrné a přeudatné královny Pantasilie velice želejí, kterážto z tak daleké vlasti byla jim na pomoc přijela a tak zmužile [s]text doplněný editorem svými dievkami udatnými za ně bojovala, až na tom i zahubena jest s velikú rotú dievek statečných. A nadto želé král Priamus se vším dvorem svým, želejí i všickni měštěné trojánští, že jejieho těla mieti nemohú, aby slavným pohřebem těla jejieho její vieru i sílu vzpomínali. Ale Řekové před každú bránú městkú stráž silnú z lidu udatného zpuosobichu, aby nižádný z města a do města vyjíti ani přijíti mohl. A tělo Pantasilie někteří sú chtěli psuom k snědení vyvrci, ale Pirus nedal, než aby byla jako urozená pochována hodně a ctně. Než Diomedes řekl: „To tělo nenie hodno pochovánie, neb jest mnoho Řekuov urozených sešlo od jejích rukú.“ A pak na tom zuostáno jest konečně ode všech řeckých starších, aby jejie tělo nebylo v zemi pochováno, ale do jednoho jezera aby bylo uvrženo, kteréžto bieše od města nedaleko.
A když král Priamus i se všemi svými biechu v tom zavření velice tesklivi, tehdy Anchises s synem svým Eneášem a k tomu Antenor s synem svým Polidamem v radu vstúpichu, kterak by mohli životy své zachovati, aby od Řekuov nebyli zahubeni; a jestliže by nemohli toho jinak zjednati, že by chtěli město Řekóm zraditi. A protož zuostachu na tom mezi sebú, aby krále Priama na to navedli, aby on žádal od Řekuov pokoje a že chce Elenu králi Menelaovi zase navrátiti a za škody, kteréž sú učiněny od Parida na ostrově
