že jej hned mečem zabi. A proto Pantasilia odda se na Pira a Pirus udatně proti ní, kdežto se hrdinsky spolu tepeta, až je vojska rozrazichu. Ale Polidamas, bratra svého smrti náramně želeje a mstě ukrutně, Řeky seče i tepe. I sta se, že mocí Polidama a Pantasilie, kteřížto Řeky udatně tepiechu a tak náramně, že Řekové, jsúc puzeni od nich, utiekají před nimi, kteréžto Polidamas a Pantasilia stíhajíc mordují. A když již daleko biechu s pole zběhli, Pirus, Telamon a Diomedes stavichu je. Ale že bieše slunce zapadlo za horu, boj se rozjide.
A tak celý měsiec napořád by bojováno, v němžto viece nežli deset tisícuov lidu rytieřského sešlo jest. A tak v těch bojích mnoho svých dievek udatných ztrati královna Pantasilia.
A když by po jednom měsieci, nasta boj velmi ukrutný, neb s uobú stranú stečechu se vojska, lítě se tepúce. A v ta doby vjěde Pirus do boje a vzápětí Pantasilia proti němu, nevražiece na se s uobú stranú. A tak hna proti ní Pirus a zláma kopie o ni, avšak jí z sedla pohnúti nemože. Ale ona tak hrdinsky v něho zavadi, že jej velmi pobuode a kopie oň ztroskota, takže hrot i s úlomkem v něm zuosta. A proto by křik veliký na pomstu a tak veliká rota na ni se oboři, takže přielbici na ní s velikým násilím rozbichu. Ale Pirus v horlivosti svého udatenstvie trvaje, aniž dbaje toho zlomku v sobě, přiteče na Pantasilí, kterážto v ta doby přielbice na sobě nejmějieše, neb bieše všecka rozbita od Řekuov. A vidúc Pantasilia, že Pirus proti ní běží, i chtiše ho ranú předstihnúti, i chybi se jeho svú ranú. Ale on tak silně na ni udeři, že jí rámě i s mečem utne, od kteréžto rány Pantasilia umřevši spade s koně. A tu Pirus, mstě se nad ní, v kusy ji rozseka. A sám, že jej byla krev ušla, mezi svými pade napoly mrtev, jehožto Myrmidonové vzemše na štít, nesechu do stanu. Ale dievky Pantasilí smrtí její biechu velmi zamúceny, žádajíce viece zemřieti po ní nežli živy býti. A protož mstiece smrti jejie, na Myrmidony se oddadie, kteřížto svého pána a obránce nemějiechu, takže několiko set jich ztepú; a jiných Řekuov viece nežli dva tisíce ten den zahubichu. Ale co platno bylo Trojánským zbíti mnoho Řekuov, poňavadž jich bylo tak mnoho přieliš. A když jsú chtěli, tehdy jim na lodech lidí přibylo.
A tak zrotivše se Řekové, se vší mocí na ty dievky i na Trojánské silně se obořichu a jich bez čísla zbichu, neb zprávcí statečných nemějiechu. A jakož psal Dares, deset tisícuov trojánského lidu v ta doby jest zmordováno od Řekuov. A protož ostatek lidu trojánského a těch
