času nad nimi svítězíme! Ale že nemuožem v boj s nepřátely vstúpiti s jistú nadějí vítězstvie, leč Achilově mocné udatnosti dobré zdá se i užitečné a vám to bude vzácno, abychom s Trojánskými uložili příměřie, dokudž by se Achiles nezléčil, a o to krále Priama abychom obeslali svými posly, ať s námi má příměřie za dva měsiece, abychom mohli naše rány zléčiti a mrtvé spáliti.“ A když král Agamenon tu řeč skona, všichni jie pochválichu jednostajně i poslachu ku Priamovi králi. A on k tomu svoli, aby trvalo mezi nimi za dva měsiece příměřie.
A v tom příměří Palamides žalováše mezi králi o zprávu krále Agamenona, jakož i dřieve byl to před nimi ohlásil. Tehdy král Agamenon v svého úmysla rozumnosti takto jemu tiše před králi odpovědě: „Přieteli Palamides, z mohutnosti mé zprávy mně pójčené a svěřené zdali mníš, bychť měl mnohá utěšenie, na tom se velmi mýlíš, anižť sem od počátku o ni stál, aby mi byla poručena, aniž sem v ní kterých ziskuov hledal, než duchu mému a sobě přidal sem pečlivosti a přispořil sem práce, aby za mého vládanie králi i kniežata i všecka vojska, jakož běh vojenský dopustí, v úřadu a v célosti i ve zdraví bez nedostatkuov byla zachována. A byť mi ta mohutnost dřieve nikdy pójčena nebyla, aneb ihned odjata byla, neželel bych toho, neb bych tak rád v jiného úfal i slyšel, jako nynie jiným vládnu. Poňavadž jiní králi i kniežata dosti mají a takéť mním, že sem v svém vladařství ne mnoho shřešil, aniž sem které lsti, ani kterého úkladu, ani kterého obmeškánie dopustil. Pakli při mém ustavení na tomto úřadu tvého nebylo svolenie, nemáš se diviti, neb si při mém volení nebyl přítomen, aniž jsi potom k vojsku našemu přijel, leč po dvú letú. A abyť tvého povolenie čekáno bylo, ještěť by snad vojska naše v přistavadle atenienském obývala. A aby nemněl, bychť toho vladařstvie žádal, a snad by rád, by k tomu jiný zvolen byl, vděk mi učiníš, když to přivedeš k miestu, a jáť chci rád s jinými králi i kniežaty v tom volení pracovati a k němu vší žádostí přivoliti. Aniž muožeš řieci, pane Palamides, byť naše vojsko bez tvé rady nemělo býti vedeno i pracováno, poňavadž bez tebe a bez rad tvých nálezuov mnoho v tomto vojště dosavad se dálo, ješto i dnes nemuož býti hyzděno.“
A když král Agamenon řeč svú skona, toho dne neby o to ižádné rady, ani žádné pomluvy, ani zpuosoby. A protož král Agamenon toho dne v nešporní hodinu káza biřicovi hlasem volati, aby všickni králi i kniežata i starší i všecka vojska zítra ráno k jeho se stanu sešla k rozmlúvaní
