Když tělo Troilovo bieše na dvuor krále Priamuov přineseno, želé král, želé královna, želé Paris i všickni přietelé i dvořané, nébrž i všecka obec trojánská, jako by každý otce milého ztratil, neb otce milého smrt viděl, a u velikém kvielení plačtivém několiko dní ztrávichu. Neb když čijí všickni, že sú Hektorovy, Deifebovy a Troilovy pomoci zbaveni, za to obecně mají, že jim nelze svítěziti nad nepřátely, než konečně že od nich své záhuby čekají. Protož král Priamus posla k Řekóm, aby jemu bylo dáno příměřie za dva měsiece, a oni k tomu svolichu a utvrdichu. A v tom král Priamus káza dva hroby drahá a slavná udělati, v nichžto tělo Troilovo a krále Merionovo káza poctivě pochovati. Ale královna Hekuba smrti svých synuov želejíc, náramně mnohých cest hledajíc, jimiž by se mohla pomstiti nad vrahem svým Achilem. A povolavši k sobě tajně syna svého Parida, i mluví s ním u velikém pláči slz svých a řkúci: „Najmilejší synu muoj, vieš, kterak ten nešlechetný Achiles často mě jest obsielal, žádaje dcery mé Polixeny sobě v manželstvie a že chce nám věčný pokoj zjednati. A když sem ho již na cestě postavila naděje, nic sem neshledala slibuov jeho než jedno klam a škodu nenabytú, i umyslila sem ho obeslati, aby ke mně do chrámu Apolova tajně přišel, že s ním mám pilně o jeho dobré rozmluviti. A ty, milý synu, budeš v chrámě s našimi věrnými rytieři a tak zjednáš, aby on tu vždy byl umrtven na pomstu mých milých synuov a tvých bratruov.“
Kdežto Paris, vida žalost mateře své a sám jsa u veliké žalosti, k tomu svolí. A tak Paris se dvadceti věrnými a udatnými rytieři, na to se připravivše, v chrámě se skrychu. A královna Hekuba po Achile posla, a on, jsa oslepen milostí Polixeny, s samým Antilogem, Nestorovým synem, tajně do chrámu přijide. Téť jest povahy milost horlivá, žeť svého pána oslepí a v jámu jej, jiež se nenaděje, dovede.
A když v chrámě biešta Achiles a Antilogus, Paris se na ně vyrazi [s]text doplněný editorem svými. Meče vytrhavše, počechu na ně sieci udatně. A že Achiles nemějieše na sobě oděnie, Paris v něho tři střely z lučiště vstřeli. Ale Achiles, pláštkem svým obinuv ruku levú, hna na ně. A tu těch rytieřuov sedm zabi, ale druzí se na ně obořivše hrdinsky, a tu je oba zabichu. – I dosti hodně Achiles jest umrtven úkladem, poňavadž jest jiné úkladně mrtvil. Jakožto die Seneka mudřec: „Od jiného na se toho čekaj, což jsi ty jiným činil.“ – A tu Paris káza jich těla ptákóm a psuom vyvrci. Než prozbú pokornú královny z chrámu vymetáni sú na ulice, aby jich vrahové ode všech
