aby tu s ní o všech věcech povolnějie mohl rozmluviti. A když tu tak spolu jieta a pieta, rozkošně vece k ní Paris: „Zdali mníš, paní přeurozená, poňavadž jsú tě bohové a osudové od tvých a od tvé vlasti vzdáliti chtěli, ke mně a k mé vlasti poddali, byť ta odměna tobě na čem škodná měla býti, aby zde většieho sbožie, většie slávy i rozkoši nedosáhla? Zdali nemníš, že trojánská vlast achajský kraj plodností dalece přesáhla, řeckú vlast, majíc hojnost všelikého dobrého v sobě? A zdali mníš, bych tvé královské duostojenstvie chtěl hanebně zprzniti? Nic, ale zajisté většie sbožie i čest mieti budeš. A nepohrdáš li mnú, jenž sem tobě v urození, v slávě i šlechtú roven, a u větší rozkoši se kochati budeš. Mě budeš za věrného manžela mieti, nebť já tě chci sobě za najmilejší manželku pojieti a s tebú až do smrti zuostati v posvátném manželství. Aniž se toho lekaj, že malé královstvie, z něhož jsi vzata, za toto veliké směníš, poňavadž trojánskému království mnohá královstva jsú poddána, kterážto tebe ve všem v poctivosti služebné budú poslušna. Aniž ztracenie muže tvého nemáš želeti, poňavadž mne v urození, v udatenství, v zboží, ve cti i v milování tebe i v jiném jest nižší. Neb to věz za jisté, žeť v milosti tvé vešken planu, a od toho, ktož tě viece miluje, většieho máš se nadieti všelikého dobrého. A protož přestaň plakati a nechaj túženie a svú žalost proměň u veselé a v tom uslyš pokornú prozbu mú.“
K tomu ona odpovědě: „I kto muož pláče nechati, jsa u veliké žalosti? I chtěla bych, aby bohové usúdili o mých příhodách. Ale poňavadž již jinak býti nemuož změněno, ač nerada, tvúť prosbu uslyším, poňavadž tvé vuoli protiviti ižádné moci nemám.“ A vtom ihned poče plakati a lkáti, jižto však Paris lahodnými řečemi ukoji. A když přesta plakati, Paris vzem od nie odpuštěnie a kázav pannám jejím k ní, i rozkáza jí rozkošnú večeři strojiti. A tu jí káza v svém stanu krásné lože připraviti.
A pak zítra ráno Paris da jí rúcho zlatohlavné, drahým kamením a perlami okrášlené, kteréžto rúcho jemu byl dal král Priamus, otec jeho, a káza ji na kuoň velmi krásný, zlatým sedlem a pochvami i uzdú ozdobený, vsaditi. A zpuosobiv panny jejie i jiné vězně na koně podlé jich každého stavu a duostojenstvie, káza jim napřed jeti s velikým rytieřstva hlukem. A po nich sám Paris v přípravě výborné a Deifebus s ním, a po nich Antenor, Eneas a Polidamas s množstvím urozených lidí, rytieřuov i panoší jědechu hodnú vahú. A když biechu bliz od města Troje, král Priamus s syny svými u velikém zástupu slavných a slovútných lidí vyjěde proti nim a své syny i posly vesele přivítav, ihned královně Eleně ochotnú tváří da milé vítanie, se všemi svými jí se
