bohyně Venus posvěceného vstúpila s, aby muže cizokrajinného viděla; kteréžto viděnie jed smrtedlný tobě i mnohým jiným vlilo jest, pro něžto mnozí zhynuli Řekové, ale Trojánští dokonce všickni pohubeni a ty cizoložnicí všemu světu si ohlášena.
Co viece, Elena chtieci své žádosti dosti učiniti, svým některým čeledínóm káza přichystati veliké potřeby na cestu potřebné, aby jela na pút do chrámu té bohyně Venus řečené. Neb nedaleko bieše ten ostrov od jejieho královstvie, nebo od mezí jeho byl malým mořem rozdělen. Aniž meškánie v tom učinivše, koni biechu hotovi i próvodce poctiví. A ona v slavné královské přípravě vsedúc na svój mimochodník, jedú k břehu a malým přívozem plynúc připluchu; i jide k chrámu s svú družinú, kdežto ji všickni poctivě přivítachu. A když do toho chrámu Veneris vjide, a tu oběti své drahé obětova té bohyni. A když to zvědě Paris, že Elena, krále Menelaova žena, tu přijela do chrámu, o jejížto převýborné kráse prvé slýchal, v rotě urozených, hlučně a čestně připravených, a sám se v najvětší přípravu ozdobiv, vjide do chrámu. Kterúžto když uzře Paris, poče milost k milosti přikládati a plápolati v její lásce. A čím viece na Elenu hledieše, tiem viece na ní shledáva příčiny k milování, neb každý úd její svú krású novú dáváše k milování. Diví se najprvé, kterak na ní rdějící jasností rusejí se hustí vlasové, jako by všickni stkvúcím zlatem byli položeni, kteréžto pút prostovlasá sněžné bělosti libě na dvé děléše. Kteréžto vlasy niti pozlacené s obú stranú vespolek spletené držiechu, ale szadu toliko v kytu nitmi pozlacenými bohatě s obú stranú na plecí jejích visutými biechu uvázány. Diví se čelu nad mléko bielému a hladkému, nižádnú vráskú nezuoranému a v hodném prostranství velikému. Jejiežto židoviny též přejasné bělosti, kterýchžto diel s obú stranú vlasové zlata stkvěním přesahajíce, přeslušně kryjiechu. Diví se obočí ušlechtilému a hustými vlasy libě složenému. Diví se očima přejasnýma, přemilého a vážného vzhlédanie, kteréžto shuory i zdola viece – nad snieh biechu bielé a řasami přeslušnými ozdobena – druhdy vážně a míle kryjiechu. Diví se také nosu jejiemu zpuosoby střiedmé, kterýžto líci přeslušně děléše na rovné dvě straně, diví se líci všie ozdoby krású ozdobenému, v nichžto přehladká rovnost přebielú skrovností velmi milú zardělost ústavně vyskýtáše. Diví se přelepé skrovnosti a zpuosobě ustóm, ze dvú pyskú obtlustnú a červeností okrášlenú složeným, mezi nimižto [sě]text doplněný editorem milú skrovností v promluvení [okazováchu zúbkové rovní a pevně spojení]text doplněný editorem[1]opraveno podle rukopisu KNM 25 D 11a, původně: v promluvení bělost sněhovú přemáhajíce svú jasností, sněhovú bělost přemáhajíce svú jasností. A tak všecka tvář jejie se všech stran ulíčilé krásy zpuosobu mějieše, že nelze bylo vymysliti, co by bylo na ní polepšeno. Diví se pak převýborné rovnosti, libé výsosti a přehladké okrúhlosti bielú jasností okrášlenému hrdlu. Diví se přerovnýma a skrovnýma plecoma z bělosti náramné, přeslušně
