Če[pA4r]číslo strany rukopisuchův vyšlo do Míšně a Turingie hledati a žebrati chleba; kteréžto nelítostiví Němci z měst svých honili a nechali jich hladem mříti. Proti tomu Čechové vždycky okolní sousedy své potravami bez závisti fedrovali a k přespolním lidem cizího jazyku i národu ještě podnes přívětivě se chovají a s nimi o svůj chléb rádi se zdělují. O národu mluvím, ne o osobách: přešťastnáť jest pšenice, v kteréž by koukole nebylo; všudy se zlí nacházejí mezi dobrými, tak dobře v jiných zemích, jako v Čechách. Žádný národ pod sluncem nebyl tak dokonalý a svatý, aby časem zlých a nešlechetných lidí neměl. Židy obzvláštně oddělil sobě Bůh a odmísil ze všeho lidského pokolení, aby mu byli za dědictví a on jim za Boha; avšak i mezi nimi nacházeli se v nemalém počtu zlí, nešlechetní, bezbožní a Božích dobrodiní nevděční.

Staří králové engličtí nařídili užitečné právo, kteréž se, jakž mám správu, i podnes zachovává, aby z země jejich obilí a peněz žádný nevynášel. Na tu cestu kdybychom my nastoupili aneb aspoň nětco těch výnosuov pouskrovnili, snad by nás někdo slušně za nevlidné a nepříznivé položiti mohl: ale však měli bychom v zemi více chleba, méně drahoty a hladu; více stříbra, zlata a peněz k důležitým potřebám, k ochráně a zvelebení království, k vzdělání pevností a hradův pomezních etc.cizojazyčný text, méně pejchy, hadrův, šacuňkův a jiných, netoliko bezpotřebných, ale i škodlivých věcí. Čemuž nestane-li se časně přítrž, obávati se, že v malých letech peněz v Čechách míti nebudeme. Snad nás potom nouze k sprostnosti staré přivede, když nebudeme míti odkud na zbytečnou pýchu a skvostnost nakládati, a cizí národové, poznajíce, že nejsme při penězích, nepotáhnou se sem s svými titěrkami a daremnicemi, kteréžto, ačkoli jsou na oko pěkné, však úžitku žádného nenesou a naposledy mezi hadry a v smetech se octnou. Sluší se za to srdečně Pánu Bohu modliti, aby ten úmysl vrchnostem vnukl s strany uskrovnění zbytečných nákladuov na bezpotřebnou skvostnost oděvu a šatstva, neskrovnost hodování a kvasuov, zvláště