chtějí[pB1r]číslo strany rukopisuce se náši zase mstíti, Němcům týmž se odplacovati hleděli, a což jim tito v zemi jejich škod nenáležitě nadělali, ty oni sobě zase statky jejich spravedlivě vynahražovali. Začasté se to přiházelo v časích císaře Zikmunda, dokudž se Království českého dokonále neujal; a za krále Jiřího, když s králem Matyašem uherským, zetěm svým, s Vratislavskými a s některými pány a městy českými válel. Nemůže se to snad slušně pochváliti; ale vždyť větší bývá vina toho, kdož k nepokoji a nevoli příčinu dal. Nebyli by Čechové nikdá na to pomyslili, ani se o to pokusiti směli, aby Říši s vítězným vojskem protáhli, země uherskou, polskou, Míšeň, Sasy, Slézy, Lužici, Rakousy, Marky, Fojtland, Prusy a jiné krajiny hubili, kdyby jich Němci při pokoji nechali a nedráždili. Toť pak loupežem slouti nemůže, což se pro obranu a pomstu, za hodnou příčinou, válečným během děje; jinák by loupežníci byli všickni, kdožkoli proti nepříteli bojují, křivdy své mstí a spravedlivosti brání.

Že pak Čechové, časem povoláni jsouce a najímáni ku pomoci od okolních knížat, škody v cizích zemích dělali, neušanovavše někdy tak dobře přátel, jimž na retuňk přitáhli, jako nepřátel, proti nimž dožádáni byli, zvláště v Míšni, v Duryncích, Vestfalí a jinde; víme to dobře, jací hospodáři bývají vojáci a drábi tu, kdež se jim povinný žold zadržuje a neplatí; že se holdem živí, jak mohou, a odtud sobě platí, kdež co vzíti mají, nemajíce žádného rozdílu mezi přátely a nepřátely. A timť nejvíce vinni bývají hejtmané, kteříž neužívají té opatrnosti, aby dokonajíce válku buďto vítězstvím, aneb smluvou, časně lid služebný rozpustili a nezaplacením služby na záhubu nebohých poddaných zbytečně ho nezdržovali. Sem přináleží, což poëtacizojazyčný text pověděl: Nulla fides pietasque viris, qui castra sequunturcizojazyčný text: Že drábi služební nemnoho sobě váží pobožnosti a víry. Jakož na rozpustilost vojákův vždycky se naříkalo. Nic méně jiní dobří, ctní a pokojní lidé, kteříž doma zůstali a k neslušným vojnám se najímati ani užívati nedali, jakž nehřešili s oněmi, tak viny a po[pB1v]číslo strany rukopisuhanění