přednost[90]číslo strany rukopisuně vybírají pojmenovávací (onomaziologickě) příznaky pro nová pojmenování. Tak např. rozvoj husitské brannosti a bojovnosti necharakterizuje jen vznik celé řady nových vojenských termínů, ale i obohacení abstraktní slovní zásoby metaforickými pojmenováními s militaristickou sémantickou motivací (duchovní boj, oděnie ďáblovo, nad sebú pilnú stráž jmieti apod.). Podobně vzrůst moci šlechty v Čechách za posledních Přemyslovců se obrážel na tehdejší slovní zásobě mj. tím, že na základě „šlechtických“ slov vznikla řada pojmenování kladně hodnocených jevů a vlastností, jako šlechetný ‚ušlechtilý‘, dvorně ‚pěkně‘, dobrodružský ‚hrdinský‘ apod.
(4.424) Společenský vývoj tedy s sebou přináší nové okruhy onomaziologických příznaků a nezřídka z různých etap tohoto vývoje jazyk zachovává vedle sebe synonymní pojmenování s různými takovými příznaky; taková koexistující synonyma pak tvoří onomaziologické struktury, jež jsou příznačné pro danou strukturu společnosti. Např. ve vrcholné etapě rozvoje feudální monarchie v Čechách odpovídá rozvinuté struktuře šlechtické společnosti soustava dílčích onomaziologických struktur, jejichž synonyma mají pojmenovávací příznaky ze tří období: z rodově‑kmenového období vývoje společnosti (vladyka, zeměnín, velmož, kmet…), z doby raně feudální s dominantními vlivy západní rytířsko‑lenní kultury (rytíř, hrabie, lenní pán…) a z období aristokratického feudalismu (šlechtic, urozený…). Jako další příklad lze uvést společensky podmíněný vývoj synonym vyjadřujících týž sociálně závažný pojem, jako ‚práce‘, ‚obchod‘, ‚stát‘ apod.[98]Srov. Je. Je. Talickaja, Semantičeskaja evoljucija slov so značenijem ,trud, rabotaʻ v češskom jazyke (autoreferát), Leningrad 1968, 18 str.; B. Ostrá 1972, ln.; Z. Horálková a kol., Die Aussagen der alttschechischen Sprache über die mittelalterliche Auffassung des Staates in Böhmen, Zeitschrift für Slawistik 18 (1973), s. 838–852; M. Pobudová, Významy stč. slova „obchod“ a jejich kulturně historická hodnota, LF 97 (1974), s. 80n.; Ch. R. Tuguševa, Istoriko-semasiologičeskoje issledovanije gruppy slov, vyražajuščich ponjatije ,torgovljaʻ v russkom, češskom i slovackom jazykach do nacionaľnogo perioda (autoreferát), Leningrad 1976, 24 str.
(4.425) Ovšem lexikální jednotky nefixují pouze pojmové odrazy takovýchto faktů ve vědomí mluvčích, ale i vztah mluvčích k oněm označovaným faktům (2.2). Vývoj společnosti se proto také neobráží jenom na vývoji sémantických kategorií lexikálních jednotek intelektuálních, ale i na vývoji různých okruhů jednotek expresívních, vyjadřujících citově hodnotící postoj mluvčích k sociální realitě. Je samozřejmé, že společenská hnutí bojující za obnovu společnosti se vyznačují charakteristickou zásobou expresívních pojmenování, jimiž vyjadřují svůj odmítavý postoj k společnosti staré, k jejím představitelům a nežádoucím jevům. Proto je důležitou metodou historické sociolingvistiky srovnávání sémantic[91]číslo strany rukopisukých
