charak[88]číslo strany rukopisu
Obr. 10 (k 4.413: obnož)
teristickými onomaziologickými (synonymními) strukturami (4.424), s expresívy příznačných sémantických okruhů (4.425) a s kategoriemi přejatých cizích slov (4.426).
(4.421) Danou etapu společenského vývoje charakterizují v prvé řadě tzv. klíčová slova.[94]Viz R. A. Budagov 1971, s. 34. Otázkou klíčových slov a vztahem historie a sociolingvistiky se zabývá na franc. jazykovém materiále R. Robinová, Histoire et linguistique, Paris 1973, zvl. s. 45–49. Jejich sémantika obráží zejména sociální vztahy, společenské hodnoty a pojmy dotvořené sociálně‑politickým uvědoměním společnosti daného období. Příkladem takového klíčového slova může být samo pojmenování společnost, jehož sémantický vývoj v češtině dobře ilustruje historii vztahu jedince k celku: od uvědomění jednotících rysů příslušnosti rodinné a rodové – přes uvědomění jednoty národnostní a později širší, nadnárodní jednoty náboženské – až k chápání společenství nejširšího, všelidského, které umožnil teprve pád bariér národnostních a náboženských za humanismu.[95]Viz Z historie slov a věcí, Svobodné slovo 8. 9. 1976. Podobný příklad nám poskytuje stč. slovo obec jako kolektivní pojmenování stavů podílejících se na moci ve feudálním státě: zhruba do poloviny 14. století většinou označuje jen šlechtice, k nim pak ve druhé polovině 14. stol. přistupují královská města
