neexis[37]číslo strany rukopisutují přesné hranice oddělující den a noc, pojmová jádra lexikálních jednotek den a noc jsou přesně vymezena distinktivními rysy, na nichž je vybudován dílčí lexikální systém tyto jednotky zahrnující (1.11). S tím ovšem souvisí, že jazykové ztvárnění odrazů skutečnosti v rámci dané jazykové struktury nezřídka představuje jinou strukturaci reality, než jaká je fixována jednotkami lexikálního systému jiného jazyka. Např. něm. dílčí lexikální systém názvů částí těla, který diferencuje pojem nohy na Bein a Fuss, odpovídá jinému členění skutečnosti než příslušný systém českých pojmenování bez takové diferenciace. Nebo v polysémické struktuře čes. a ital. pojmenování kosa se obráží ten konotační rozdíl co do pojímání vnější reality, že čes. kos ve svém sekundárním významu označuje člověka chytrého, kdežto ital. merlo může označovat i člověka hloupého (E. COSERIU 1970, s. 15). Takovéto mezijazykové rozdíly v psychickém zpracování a hodnocení skutečností – nesporně související s rozdílnými podmínkami společenského vývoje – však neznamenají rozdíl ve způsobu myšlení a neohrožují dorozumění při překladu z jazyka do jazyka. I když vlivem dezintegračního faktoru mimojazykového i jazykového slova označující v různých jazycích týž jev skutečnosti mívají různý „pojmový význam“ (různé kognitivní jádro významu), mohou různé jazyky svými jazykovými prostředky dobře vyjádřit nejrůznější pojmy, ke kterým jejich uživatelé došli obecně lidskými principy myšlení (srov. J. S. MASLOV 1975, s. 121–122). Protože různým jazykovým ztvárněním bývá fixováno rozdílné diferencované pojetí skutečnosti nebo rozdílné její hodnocení, mohou ovšem takovéto jazykové rozdíly svědčit o větším nebo menším promyšlení jevů daného okruhu reality, o vyšším nebo nižším stupni jejího poznání ve společnosti uživatelů daného jazyka. – Jsou to rozdíly mj. typické i pro různá stadia lexikálního vývoje téhož jazykového systému.

(2.32) Na jazykovém ztvárnění (mj. i na spojitelnosti dané lex. jednotky se slovy jistých sémantických okruhů, 2.42) se tedy projevují relevantní komponenty kognitivního jádra lexikálního významu, jež odpovídá psychickému poznávacímu odrazu skutečnosti označované danou lexikální jednotkou. Pochopitelně, se změnou psychického odrazu skutečnosti – s přeřazením dané skutečnosti v síti vztahů s jinými poznanými skutečnostmi – mění se pak i struktura sémantických komponentů příslušného pojmenování, mění se i lexikální význam; a tato změna se projevuje také ve sféře jeho jazykového ztvárnění. Např. dokud lidé řadili mezi reálné protispolečenské činy čarování a kouzla, takže jejich pojmenování patřila do lexikálního podsystému názvů zločinných činností a fungovala také v kontextech právních, slova čáry, čarovati apod. odrážela jiný stav poznání než dnes a měla tedy jiný lexikální význam: neobsahoval ještě sémantic[38]číslo strany rukopisuký