[41]číslo strany rukopisuslovotvorného typu parník, srov. rysy b, c), mezi věci lehčí než vzduch (pojmenováním balón v rámci tvaroslovného typu neživé substance a v rámci slovní čeledi s oním základem), mezi střely–rakety (pojmenováním raketa v rámci slovní čeledi se základem raket‑) a mezi létací stroje nevyznačující se žádnou z těchto řadicích vlastností (pojmenováním letadlo; letadlo totiž nemá tvar lodi, může a nemusí mít vrtuli, není nadnášeno vzduchem jako těleso lehčí než vzduch, může a nemusí mít raketový pohon). Podoba lodi, charakteristická součást – vrtule, nadnášení tělesa lehčího než vzduch, raketový pohon – to jsou tedy jazykově relevantní diferenční rysy, jež dotvárňují pojmová jádra lexikálních jednotek onoho sémantického pole. V lexikálním významu jednotky letadlo ovšem pojmové jádro dotvářejí negativně – svou absencí nebo nerelevantností. Negativní diferenční rys empirický, tj. nepodobnost lodi (e), je totožný s nápadným pozitivním rysem letadla, který takovou podobnost neguje, totiž s jeho okřídlením; existence křídel u letadla je rys jazykově zvýrazněný tím, že na rozdíl od ostatních jednotek onoho sémantického pole substantivum letadlo zaujímá valenční pozici přívlastku v genitivu u výrazů se základem slovní čeledi křídl- (křídla letadla, křidélko letadla, křídlová plocha letadla aj.). Nerelevantní diferenční rysy, tj. pohon vrtulí nebo raketový pohon (f), lze v jazykově ztvárněném odrazu letadla považovat za potenciální. Na základě všech uvedených jazykově ztvárněných rysů (a–f) můžeme tedy definovat neterminologický lexikální význam slova letadlo touto lingvistickou (nikoli technicky odbornou!) definicí: ‚létající dopravní prostředek‘ (a–d) vyznačující se křídly (e), uváděný do pohybu zvl. vrtulí nebo raketovým pohonem (f)‘.

Lexikální význam leteckého termínu letadlo je proti tomu dán pouze pozitivními rysy integračními a–d (‚zařízení schopné létat, zvl. jako dopravní prostředek‘), takže svým rozsahem zahrnuje významy jednotek téhož terminologického subsystému konstituované navíc slovněčeleďovými rysy diferenčními (vrtulník, křídelník ‚letadlo s mávajícími křídly‘ aj.). Komponent okřídlení zahrnuje i negativní rys ‚těžší než vzduch‘ (e).

(2.331) Analýza pojmové složky lexikálního významu ukazuje, že jazykové ztvárnění poznávacího odrazu skutečnosti v pojmové jádro lexikálního významu má dvě roviny: (I) Poznávací obsah vědomí mluvčích, vyjadřovaný lexikální jednotkou, jazykově ztvárňují její znakové komponenty – integrační rysy, jež danou lexikální jednotku po stránce formální i významové zařazují do nadřazených lexikálních subsystémů jako konstituenty jejich obecné formy a jejich obecného významu (2.33a–d); o těchto obecných významech jazykových kategorií (popř. i o formách, jež ty obecné významy vyjadřují) lze říci, že přímo a z podstatné části ztvárňují obsah vědomí na lexikální význam. (II) Na jazykovém ztvárnění poznávacího obsahu vědomí se dále podílejí rysy diferenční, jež danou